Horolezecká metodika

Co bylo na festivalu Obzory 2016

Z řady bezpečnostních a metodických přednášek na festivalu Obzory jsme vybrali dvě, které trochu přiblížíme a stručně popíšeme, co se na nich dělo.

První z nich je přednáška Viktora Kořízka Laviny. Těžko zde obsáhnout stručně celý obsah přednášky, ale pokud se má vybrat hlavní sdělení přednášky, bylo to – sledujte počasí před návštěvou hor. Sníh je jako text knihy, je v něm zapsáno, co se tu dělo, jaké bylo počasí. A počasí píše ty příběhy… Samozřejmě své role hrají i další faktory, expozice svahu, tj. zda se jedná o svah jižní, severní, či přesněji zda je prosluněný, ve stínu, apod. To Viktor neustále zdůrazňoval, při rozboru různých nehod neustále poukazoval, všimněte si – vítr, směr větru, závětrné svahy, ve stínu, furt a furt skoro ten samý příběh. Naopak mírnou skepsi (oprávněně) vyjadřoval k dělání testovacích sond, interpretace jejich výsledků může být nejistá a zavádějící, navíc se sondy dělají jinde, než kde se to pak utrne.. ne že by je úplně zavrhl, ale varoval před přílišným zaměřením na ně. Rovněž také bylo vidět, že nijak nebazíruje na tom, aby laik-turista znal všechny druhy sněhových zrn, krystalů a vloček, opět to vnímá spíše jako komplikující vědění, které nám zapleveluje mysl, celé to zjednodušil na šest typů sněhových částic, a ať si člověk hledí toho si uvědomit, zda sníh má pojivý charakter a vytváří desky, nebo zda sypká vrstva hlouběji ve sněhu nevytváří skluznou vrstvu – o to všechno můžeme zjistit, když budeme vědět, jaké bylo počasí v minulosti. Ten příběh píše počasí.

Další zajímavou přednáškou bylo uzlování v podání Ladislava Siegera. Ten oprášil dávnou Elstnerovu hlášku, že všechny uzly jsou vlastně jedno a totéž, a vzal to od píky, tedy od škotové spojky. I tu pak zjednodušil na beznapěťový uzel. A ten pak rozvinul k lodnímu uzlu. Bylo to zajímavé, ačkoliv to možná na první pohled nemuselo být všem patrné. Přednáška nebyla takovým tím klasickým uzlováním, kdy je seznam uzlů a jeden po druhém si ukážeme, jak se váže a vy se to otrocky naučte. Láďa na to šel jinak, dobral se prvočinitele, základního prvku, který už nejde zjednodušit, a pak ukazoval, že je všude, je to furt stejné, je to v každém uzlu furt stejné…