Od strany 135 je součástí katalogu firmy Petzl kapitola metodických návodů, jak různou horolezeckou výzbroj používat. K uvedenému několik připomínek:
Na str.144-145 je obsah zaměřen na problematiku jištění se na ledovci při současném postupu navázaných lidí. Jako tradičně v katalogu Petzlu je zde doporučováno navázání pouze na samotný sedák. Doprovázeno názornými obrázky, především obrázkem „B“. Je tam ale zobrazen pouze jistič. Všimněte si, ten spadlý tam není. Už jste si někdy zkusili skočit do trhliny s 15 kg batohem na zádech? Zrovna tak na obrázku „D“ vlevo je dole v trhlině visící člověk jen v sedáku a s velkým batohem na zádech hodně nepřesvědčivý. Spor o to, zda na ledovci mít úvazek sedací, anebo kombinovaný, je věčně se opakující, a popravdě řečeno asi neřešitelný, neboť se zde uplatňuje princip „něco za něco, a co za co“. Více na stránce Ledovec.
Na str.146-147 je lezec na klettersteigu zobrazen při lezení se samotným sedacím úvazem, a to dokonce i několikrát s batohem na zádech!! (Viz. str.146 vlevo a dole). Nutno varovat – při použití samotného sedáku je bod navázání pod těžištěm těla, nelze při zachycení pádu vyloučit možnost přetočení horní části těla hlavou dolů s následným nárazem hlavy na skálu díky setrvačné rotaci. Rovněž pokud moment zachycení pádu přijde v poloze tělem vodorovně zády dolů, hrozí poranění bederní páteře. Je tedy daleko bezpečnější používat tzv. kombinovaný úvaz, čili současně použitý prsní a sedací úvaz. — Upozornění na tuto chybu v katalogu Petzl zaslal Kritickému sborníku Vladimír Malota. Děkujeme. —
Na str.151 „D“ je prováděno sebejištění blokantem při lezení (obdobně pak i na obrázku „C3“ na str.153). Je použit jen jeden blokant. Budiž, ale je dobré připomenout, že se již stalo několik případů selhání blokantu (ať už technická závada na materiálu, nebo průnik cizího tělesa, např. kamínku do mechanismu blokantu s následným selháním), a je proto dobré používat dva blokanty, kdy jeden zálohuje druhý.
Na str.154 je na obrázku „A“ nahoře návod, jak lano napnout přes kladkostroj sestrojený na karabinách. Hmm, těžko soudit, jak to autoři mysleli, ale takhle se lano nenapne. Všimněte si, karabina která je v jedné fázi označena číslem 3 tvoří s lanem v podstatě uzavřený okruh, tzn. posune-li se karabina doprava, posune se úměrně tomu i lano – a nic víc se nestane. Žádné napínání nebude. Karabina nakonec dorazí k pravému kotevnímu bodu, ale celý systém pak bude napnutý stejně jako na začátku. Ničeho se nedosáhlo. Sice je na obrázky v poslední fázi znázorněno něco jako uchycení zbytkového konce lana lodním uzlem ke kotevnímu bodu (?), ale to nic nezmění… Těžko se to představuje, ale když si to vyzkoušíte reálně, je to jasné.
Na str.158 obrázek „B“. Popiska obrázku zní: „Pozor – nikdy nepoužívejte jenom jednu karabinu!“. Je to myšleno dobře, ale popisek je dost matoucí. Lepší by bylo napsat: „Pozor, ať si neuvězníte odsedávací smyčku v karabině štandu!“. A hned je jasnější, o co jde.
Na str.158 obrázek „C“. Srovnat si lano na štandu je rozhodně dobré. Ale uvedený způsob vytváření smyček vede k tomu, že jistič musí v některé chvíle se přestat stoprocentně věnovat jištění, a musí rozvazovat uzle na smyčkách, aby uvolnil lano pro další popouštění. Takže aspoň dobrá rada – dělejte uzly neutažené a jen s malinkými oky smyček (míněny ty, které se cvakají do karabiny), aby jste jejich rozvázání zvládli jednou rukou. Jinak je lepší mít sebou malý batoh, nebo lépe vak, a do něj na štandech lano střádat. Je to daleko jednodušší.
Na str.163 obrázek „C“ je ve čtyřech fázích nakresleno, jak připevnit pomůcku Reverso při slaňování. Ano, pro slaňování to bude fungovat. O tom není sporu. Ale popisek zní: „…takhle Reverso neztratíte“. Ale ztratíte! Když budete nešikovní, tak ztratíte vždycky. Aby se totiž Reverzo zapnulo na lano, musí se odpojit od karabiny. Pokud vám v ten moment vypadne z ruky, je pryč a basta. Uvedený obrázek Petzlu s připevněním přes smyčku na tom nic nemění.
Na str.178 obrázek „B“ dole. Nevhodně umístěný nýt staví karabinu do špatné polohy, kdy je lámána o skalnatý výčnělek. Situace je řešena doporučením, navázat do nýtu smyčku. To je v pořádku. Ale proboha proč prusíkovým uzlem??? Tento uzel značně snižuje nosnost smyčky, notabene navázanou ještě okolo plechu planžety nýtu. Nová, kvalitní a silná dutá popruhová smyčka by pád asi vydržela, ale co když budeme do tohoto jištění padat vícekrát. Nemluvě o tom, že horolezci bývají povětšinou vybaveni smyčkami už dříve používanými. Rovněž méně zkušený nebo důvěřivý horolezec může použít tenkou popruhovou smyčku. Zkrátka takhle ne! Lepší je oko nýtu prostě provléci popruhem spojeným do okruhu. A ještě poznámka navíc – nepoužívat smyčky kulatého průřezu, ty mají malou hranovou odolnost, plech planžety nýtu by je mohl snadno přeříznout. Používat opravdu plochý popruh, nejlépe dutý (tzn. vlastně dvouvrstvý), a ať je masivnější. — Upozornění na tuto chybu v katalogu Petzl zaslal Kritickému sborníku Jan Puš. Děkujeme. —
Na str.181 obrázek „G“. Popiska praví: „Zakotvení ve sněhu (deadman).“ Težko soudit, jakou mají Francouzi terminologii (Petzl je francouzská firma), ale tohle se normálně Deadman nenazývá. Deadman je sněhová kotva vyrobená z plechu, opatřená ocelovým lankem. Naproti tomu zakopaný cepín, jiný předmět ve sněhu se prostě obecně nazývá „sněhová kotva“, „ukotvení ve sněhu“… a nic víc.