Horolezectví, Malcolm Creasey a kol., Rebo Productions, 2000, 1.české vydání.
Na str.24 odstavec o karabinách. Je sice pravda, že lano v karabinách hladce klouže, ale jen proto se karabiny nepoužívají. Karabiny se začaly používat kvůli tomu, aby se lezec při vetknutí lana do postupového jištění, či vyjmutí lana z postupového jištění, nemusel celý odvazovat z lana.
Na téže str.24 je obrázek s popiskou: “Jistící prostředek se šroubovací nebo zámkovou karabinou.” Takto formulovaná věta je nesmysl. Prostě na obrázku je ve skutečnosti jistící prostředek připevněný k sedáku karabinou se šroubovací pojistkou zámku. Každá karabina má zámek, ale jen některé mají navíc pojistku zámku. V celé knize se totiž neustále pojistka zámku nazývá mylně zámkem. Např. na str.102 v popisku obrázku “…a náhradní zámkovou karabinu.”, nebo na str.147 v popisku obrázku „…karabinou bez zámku.“, atd., atd. Vrcholem je na str.109 odstavec “Jak používat hroty”. Věta “… Nemusíme zdůrazňovat, že všechny karabiny by měly být se zámkem” je skutečně perlou. Tedy ještě jednou – všude tam kde je řeč o zámkové karabině, má být správně karabina s pojistkou zámku.
Na str.81 (v popisku obrázku) a str.103 (v textu) je varováno před přímým cvakáním karabin s prohnutým zámkem umístěných v expresce do nýtu. Údajně proto, že by hrozilo vypadnutí lana z jištění. Jak? V čem je karabina s prohnutým zámkem v expresce v nýtu horší, než karabina s rovným zámkem? Proč to není podrobně vysvětleno? Možná proto, že je to blud „ze setrvačnosti“… On totiž zákaz používat karabiny s prohnutým zámkem platí jen když se karabina použije k zapnutí lana do jistění samotná. Tehdy není v jištění jinak ohebná smyčka expresky, samotná karabina může být příliš zafixovaná v nevhodné poloze. Pak opravdu platí, že lano zatížené v určitém nevhodném směru se může lehce samovolně vycvaknout z karabiny s prohnutým zámkem. Samotné karabiny se používaly k jištění dříve v dávnějších letech, než se masově do praxe zavedly expresky. V expresce je lano vedeno jinou karabinou, než tou, která je v nýtu. Takže pokud by se i z expresky mělo lano vysmeknout (stát se to může), tak bude selhání v dolní lanové karabině expresky. Ale nijak není ohrožena horní karabina v nýtu! Stručně řečeno: Jak se může lano vysmeknout z expreskové karabiny v nýtu, když tam vůbec není?
Na str.107 je na fotografii horolezkyně jistící tzv. nepřímo. Vklíněnce, na které je připojena, jsou jí na nic. V případě pádu prvolezce budou vklíněnce při nadzdvihnutí jistící ženy vzhůru vytrženy, neboť spáry se ve směru nahoru rozšiřují.
Na str.109 je z ničeho nic věta: “Když je smyčka upevněna, připněte karabinu k lanu a uvažte stejný uzel jako předtím nebo dokonce přímo ke smyčce lana s použitím některé z metod s uzlem.” Šmánkote…slova jsou sice česká, ale takhle přece Češi nemluví.
Na str.110 je jeden odstavec zabývající se vklíněnci pojmenován “Umísťování reklamy”. Zábavné. Nějak se jim to v redakci popletlo, asi souběžně s touto knihou dělali i jinou o reklamách. Nu což, stát se to může. Nicméně místo slova “reklamy” mělo být “vklíněnců”.
Na str.117 jsou tři obrázky Vytvoření jištění. Zobrazená metoda provazování smyčky bude jakžtakž fungovat, ale nezaručí shodné zatížení obou jistících bodů (na obrázku to jsou nýty). Uvedený vůdcovský uzel nezaručuje, že bude navázán přesně tak, aby se síly při zatížení rovnoměrně rozkládaly na obě ramena smyčky. Daleko lepší je dělat plovoucí kotvení s pouhým překřížením jednoho pramene smyčky.
Na str.119 není na fotografii vpravo nýt, jak píše popiska obrázku, ale vklíněnec.
Rovněž na str.119 je odstavec Spojování jistících bodů. Strašně nesourodý text! Kromě toho je ve větě „Spojte dva friendy smyčkou…“ odkaz na obrázek nahoře, tam ale žádné friendy použity nejsou. Je tam smyčka a vklíněnec. Dále se v textu objevuje výraz SLCD, aniž by bylo vysvětleno, co to je. Ani v rejstříku knihy se člověk nedopátrá ničeho o SLCD. Neznalý čtenář pak neví, že je řeč o friendech…
Na str.121 jsou obrázky nadepsané „Utažení dračí smyčky“. Na obrázcích je nakreslena ale lodní smyčka. — Upozornění na tuto chybu zaslal Kritickému sborníku Václav Vestfál. Děkujeme.
Na str.122 je v odstavci “Užití přímého jištění” v souvislosti s jištěním pomocí poloviční lodní smyčky uvedena věta: “Můžete využít poloviční lodní smyčku jako alternativu k lodní smyčce.” Ach jo…, poloviční lodní smyčka a lodní smyčka mají společné asi jako voda a vodka. Co je tou větou myšleno nelze říci. Spíše bylo nemysleno…
Na str.143 (a také na str.152) je doporučen Francouzský prusík. Pozor, tento prusík nedrží zcela spolehlivě, často se u něj stává, že prokluzuje, u tlustších smyček (nad 5 mm) a u popruhů nefunguje vůbec! Měl by se používat jen v takových situacích, kdy je snadné uvolnění prusíku v momentě zatížení žádoucí (využívá se především při záchranně, kdy chceme do něj zavěšené břemeno popouštět po laně dolů; lépe jej ale nahradí tzv. Vánočkový prusík). Tam, kde chceme, aby prusík v momentě zatížení stoprocentně a trvale držel, není Francouzský prusík vůbec vhodný. Dále je na téže str.143 doporučeno připnout při slaňování se sebejištěním prusík k nohavici sedáku. Zlozvyk. Prusík se instaluje proto, aby se do něj dalo v krizovém momentě odsednout (a pak např. zrušit slaňování). Jak v něm bude člověk sedět, když jej bude mít na nohavici? Správně se má prusík dávat na slaňovací oko, a je-li instalován pod slaňovací pomůcku, tak musí být krátký, aby ke slaňovací pomůcce nedosahoval a nemohl se do ní zamotat. Je-li nějaká potíž ve zkrácení prusíkovací smyčky, tak je ještě řešením připnout si slaňovací pomůcku k sedáku trochu delší smyčkou. /O této problematice také viz. výše v jiném příspěvku/.
Na str.147 je obrázek: „Běžná chyba, do slaňovacího prostředku vniklo lano“. Tedy – do slaňovacího prostředku (osma) lano nevniká, ono tam už je, protože se po něm slaňuje. Na obrázku je ve skutečnosti lanem do slaňovací osmy vpletený cíp bundy.
Na str.150 je pro případ, že na vrcholu skály nebude slaňovací stanoviště varování, že tam lezec bude muset zanechat nějaký vlastní materiál, zpravidla to je popruhová smyčka. V knize je však zmateně napsáno „V některých případech může být nutné zanechat na místě úvazek…“ Úvazek se nikde nikdy nenechává, ten má člověk na sobě oblečený. Popletli si úvazek se smyčkou. — Upozornění na tuto chybu zaslal Kritickému sborníku Václav Vestfál. Děkujeme.
Na str.183 odstavec „Měřítko“. U příkladu měřítka 1 : 50 000 je nesmysl věta: „Z praktického hlediska se dva centimetry na mapě rovnají jednomu centimetru ve skutečnosti.“ Správně má být „…dva centimetry na mapě se rovnají jednomu kilometru.“ — Upozornění na tuto chybu zaslal Kritickému sborníku Václav Vestfál. Děkujeme.
Na str.184 není kompas, ale buzola.
Na str.211 je série pěti obrázků. Obrázek č.5 nenavazuje na obr.č.4., ač popiska k obrázku vzbuzuje ten dojem. Ve skutečnosti je obr.č.5 jen opakováním obr.č.1 pro situaci, kdy existuje vícero jistících bodů.