Volné lezení, autoři Stefan Glowacz a Wolfgang Pohl, nakladatelství Kopp, české vydání z roku 1999.
Na str.10 je fotografie lezoucího a jistě zdatného borce. Ale proboha – co to má za úvazek? Vždyť je to nějaká hasičská hadice chaoticky navázaná jen kolem pasu! Nezbývá doufat, že si z toho ze čtenářů, začínajících lezců, nikdo nevzal příklad…
Na str.70 je tabulka určující, kolik který druh lana musí vydržet normovaných pádů UIAA. Pro dvojité lano (dvojče) je uvedeno 5 pádů. Není tomu tak. Správně musí dvojité lano vydržet 12 pádů.
Na str.72 jsou dvě fotografie expresek cvaknutých v nýtu, jimiž prochází lano. Lano je dolní karabinou v expresce vedeno špatně! Správně se má lano skrz karabinu, která je díky charakteru jistícího prostředku (nýt) položena ke skále na plocho, vést zezdola zadem a nahoru předem.
Jen tak na okraj: na str.109 je fotografie s popiskou: „Funkční batoh patří k dalšímu vybavení při vysokohorském volném lezení“. Pokud ten člověk lezoucí s batohem na zádech má ilustrovat použití funkčního batohu, tak proč si do něj neuklidí ty pohorky, které mu za tkaničky visí od pasu a plandají mu mezi nohama?!