Vysokohorská turistika, Stefan Winter, Kopp, 2003.
Na str.78 je odstavec věnující se jištění při lezení po žebříku na klettersteigu. Je použitá věta: „Vlastní jištění se zde zavěšuje přímo na příčky žebříku, nebo na ocelová lana, která vedou podél žebříku“. To je špatně, nebo minimálně nepřesně řečené. Tak nejprve – pokud ocelové lano vede souběžně vedle žebříku, pak je vše v pořádku, opravdu není nic lepšího, než se jistit za toto lano k tomu určené. Ovšem pokud je v terénu jen samotný žebřík, pak zajištění za jeho jednu (vodorovnou) příčku je nebezpečné. Pokud se tato vytrhne, následuje pád do propasti. Daleko lepší je se jistit za svislou postraní tyč, ve které jsou příčky ukotveny. Karabina po svislé tyči sjede dolů, zarazí se o vodorovnou příčku, a pokud tato praskne, karabina jen sjede k následující vodorovné příčce. Někdy se stane, že svislá tyč je velkého průměru, takže rozvor karabiny nestačí na to, aby se na ni karabina dala cvaknout. Řeší se to tak, že smyčkou od jistící karabiny se svislá tyč obtočí, a karabina se poté cvakne zpět na pramen její smyčky.