Horolezecká metodika

Míra nebezpečnosti osmitisícových vrcholů

Zajímavá infografika ukazuje, jak jsou které osmitisícové vrcholy nebezpečné.

V odkazovaném článku naleznete graf, kde jsou podle své výšky seřazeny jednotlivé osmitisícovky. Nad vrcholem každé hory je údaj, kolik lidí od doby prvovýstupu na vrchol vystoupilo, a u hřebene vlevo je pak údaj, kolik lidí zahynulo při výstupu na horu, a u hřebene vpravo pak kolik lidí zahynulo při sestupu poté, co zdolali vrchol. Dole pod horou je nakonec průměr, kolik lidí zahynulo ze sta úspěšných, počítáno pro danou horu od doby prvovýstupu. Údaje jsou platné k březnu roku 2012. Jako nejnebezpečnější z toho vychází Annapurna I, což je zajímavé, protože to byla vůbec první zdolaná osmitisícovka. Logika by velela si myslet, že jako první se zdolala ta nejlehčí, ale přeci jenom ještě logičtější je uvědomit si, jak mohli na začátku, kdy osmitisícové vrcholy neznali, vědět, která je nejlehčí? Nicméně se Francouzi v roce 1950 spolehlivě trefili do té nejhorší, což s určitou dávkou ironie lze prohlásit za typicky francouzské, ovšem o to více musíme obdivovat tehdejší výkon Maurice Herzoga a Louise Lachenala. Údaje pocházejí z chystané knihy On Top of the World: The New Millennium, autor Eberhard Jurgalski, článek je z elektronické části týdeníku The Economist.

Odkaz: The Economist – Stairway to heaven