Horolezecká metodika

Tag: jistící bod

Možnost zlomení karabiny

Je několik situací, ve kterých může dojít i k takové události, jako je zlomení karabiny postupového jištění. Právě těmto situacím se věnuje nedávný článek uveřejněný na webových stránkách Klettern.de. Celkově jsou zde zmíněny tři nejčastější situace. První je zaháknutí karabiny zobáčkem za ocelové lanko vklíněnce. Nosnost karabiny při takovém zatížení klesá až na 2 – 3 kN. Druhou zde uvedenou nebezpečnou situací je zatížení karabiny bočním lomem, kdy může nosnost poklesnout na zhruba 4 kN, i když v tomto případě je pokles nosnosti velmi závislý na konkrétní situaci, tvaru skály a polohy karabiny, takže se těžko měří a určuje nějaká průměrná hodnota poklesu nosnosti. Velmi to zde kolísá. Třetím příkladem je částečně probroušená karabina. Zde ale zlomení tolik nehrozí, to už by musela být karabina probroušená hodně, anebo by musela být zatížená ve stavu s otevřeným zámkem. Co ale u probroušených karabin hrozí, je přeseknutí lana o ostrou hranu zbroušené části, v rámci článku je i odkaz na starší článek o nehodě, která se stala u nás v České republice v Praze. Součástí celého článku o možných zlomení karabin je i několik fotografií, které jsou velké a názorné, takže vše je snadno k pochopení.

Odkaz: Klettern.de – Karabiner konnen brechen

Různé propojovací smyčky

Na webových stránkách American Alpine Institute vyšel článek o propojovacích smyčkách, tedy o způsobech, jak propojit vícero jisticích bodlů pomocnou smyčkou, což se především provádí na jisticích stanovištích. Autorem článku je Jason Martin, a motivací pro napsání článku mu bylo setkání s jakousi rodinkou, která se ve skalách jistila přes tzv. americký smrtící trojúhelník. Tak v Americe nazávají špatně sestrojenou propojovací smyčku. Jak vypadá naleznete hned v úvodu tohoto článku. Další části článku uvádějí tři videa z produkce kanadského horského vůdce Mike Bartera, na kterých ukazuje, jaké jsou možnosti správně provádět propojení jistících bodů smyčkou, ať už se jedná o dva body, nebo i více. Samozřejmě ani zde všechny předvedené způsoby nejsou všemi možnými způsoby co existují, ale inspiraci zde lez nalézt, a především je dobré vidět, jak tuhle metodu dělají jinde. Jinak další způsoby také naleznete na stránce Propojovací smyčka i v naší učebnici.

Odkaz: American Alpine Institute – Pre-Eqalized Anchor

Správné horní jištění přes vratný bod

Na webových stránkách Klettern.de vyšel před časem článek zabývající se správným horním jištěním přes vratný bod, tedy při tom, co v Čechách nazýváme slangově „rybaření“. Samotný článek není jiahk rozsáhlý, ale jeho součástí je fotogalerie s osmnácti obrázky, které zachycují nejobvyklejší situace, jenž při horním jištění přes vratný bod nastávají. Nejprve jsou ukázány obvyklé výjevy, jak mnohdy uchycení lana ve vratném jisticím bodu vypadá. Zkrátka obvyklá praxe. Následují pak obrázky, které ukazují, jak tato obvyklá praxe je mnohdy nedostačující, a jsou ukázány způsoby, jak lano lépe zajistit, jak zálohovat jištění, chránit lano před odíráním o skálu, nechybí ani upozornění na nebezpečí kyvadlového pádu lezce po odsednutí. Na závěr jsou pak zařazeny fotografie s vyloženě nebezpečnými chybami, jako je vedení lano jen nylonovou smyčkou, dvě lana současně v jedné karabině nebo vedení lana přes ostrou skalní hranu. Fotografie jsou přehledné a názorné.

Odkaz: Klettern.de – Richtig Topropen

Propojovací smyčka s vůdcovským uzlem uprostřed

Na stránce Propojovací smyčka je nová stať a obrázek věnovaný metodě propojení dvou kotevních bodů pomocí smyčky s uprostřed navázaným vůdcovským uzlem. Tato metoda byla nedávno vychválena v brožuře Bezpečné lezení II (info@hudy). A tak jsme ji raději zařadili i do naší učebnice, ale s řadou dodatků a upozornění na její některé krkolomnosti, které sdílí s ostatními metodami, jenž využívají k rozdělení propojovací smyčky na dvě ramena vůdcovský uzel. Jednak jako první je potřeba jasně říci, že se jedná o tzv. fixní propojení, tedy pro to, aby obě ramena propojovací smyčky byla rovnoměrně stejně zatížená, je nezbytné přesně vůdcovský uzel na smyčce umístit, jinak je pak zatížené jen jedno rameno propojovací smyčky. Další nevýhodou je, že po sestrojení když už jištění probíhá, nemůžeme provést žádnou korekci, ledaže bychom celý systém rozebrali, ale to je jaksi problém, když už v tom někoho jistíme. Když už používat fixní propojení (což v řadě případů má svůj důvod), tak se daleko lépe nabízejí ty způsoby, které využívají lodní uzel. I ty jsou na odkazované stránce uvedené.

Odkaz: Propojovací smyčka

Jistící stanoviště na sněhu se zatíženým cepínem

Na stránce Jistící stanoviště na sněhu je nový obsah věnovaný další možné metodě, jak v tomto terénu zbudovat jistící stanoviště. Jedná se o metodu určenou do měkkého sněhu, a slouží výhradně k dobírání druholezce. Pro zbudování potřebujeme pouze jeden cepín, karabinu HMS a jednu pomocnou smyčku s karabinou. Základem této konstrukce jistícího stanoviště je cepín zabodnutý topůrkem do sněhu ve vyhloubené prohlubni, jenž proti vysunutí nebo vytržení ze sněhové vrstvy zabezpečí jistič sám svou vahou tak, že se na něj posadí. Pomocnou smyčkou se provede jednak sebejištění jističe k tomuto cepínu, ale navíc také tato smyčka poslouží jako běžná propojovací smyčka s plovoucí karabinou pro rozklad síly v případě, že druholezec lano zatíží odsednutím. Jak to celé provést naleznete na názorných obrázcích na odkazované stránce, včetně text s nezbytnými doprovodnými radami pro tuto metodu. Jako všechna jistící stanoviště na sněhu je i tato metoda velmi citlivá na konkrétní podmínky a vlastnosti sněhu. Sníh je jen zmrzlá voda, navíc v sypkém stavu, takže o nějakém pevném bodu dávajícím nám naprostou jistotu si můžeme nechat jen zdát. Při pohybu na strmých sněhových svazích je naší největší jistotou jistota pohybu, tedy lezecká zdatnost a opakovaně získaná zkušenost s postupem v tomto terénu. Zkrátka lepší je nepadat, neodsedávat.

Odkaz: Jistící stanoviště na sněhu

Ovázání vklíněného kamene smyčkou

Jednou z možností, jak zbudovat jistící bod, je mít kámen vklíněný ve spáře, a ten ovázat pomocnou smyčkou. Takový kámen můžeme sami do spáry umístit, ale to je spíše postup občas praktikovaný na jistícím stanovišti, kdy jsme na nějaké polici, máme volné ruce pro práci a i tam najdeme nějaký ten kámen, který se nám velikostí a tvarem hodí. Horší to je, pokud se s vklíněným kamenem setkáme během lezení, a on se nám nabízí jako zdaleka nejlepší jistící bod postupového jištění v okolí. Budiž, lze jej použít, ale je potřeba při tom postupovat promyšleně a dobře si kámen prohlédnout, a analyzovat jeho tvar a chování při případném zatížení. Vklíněný kámen není nic jiného, než v principu páka. Pokud vyvíjíme tlak na jeden jeho konec, bude se tím pádem pohybovat i jeho druhý konec. A my musíme vědět kam a za co tam bude držet nebo o co se opře. Na stránce Smyčkování jsou nyní dva nové obrázky, které ukazují asi nejtypičtější situace, kdy jedním způsobem ovázaný kámen se uvolní, ale při jiném způsobu ovázání drží. Nechybí ani návod, jak kámen ovázat dvojitým stabilizačním způsobem, který na kámen působí nejoptimálněji. Více na stránce Smyčkování.

Odkaz: Smyčkování

Síly zatěžující různé jistící body

Na stránce Síly při jištění přibyl nový text, tabulka a obrázky, které se věnují různým formám zatížení jistících bodů. Jednak první novinkou je zde tabulka s hodnotami zatížení, které reálně vznikají při pádu lezce z různých výšek. Uvedené údaje pocházejí z měření provedených bezpečnostní komisí Německého alpského spolku (DAV). Na to navuzuje další obvyklá situace, a to odsednutí lezce do vratného jistícího bodu. Zde opět v důsledku vektorového součtu sil může síla zatěžující jistící bod nabýt větších hodnot, než je jen prostá tíha odsedlého lezce. Dalšími situacemi, při kterých dochází k zatížení jistícího bodu je prosté jištění druholezce z horního jistícího stanoviště. Dalo by se čekat, že zde už bude zatížení odpovídat tíze druholezce, ale kdepak. Může být, že zatížení bude mnohem silnější, než je pouhá tíha člověka na pozici druholezce. Dále jsou také zmíněny situace při slaňování a při sólolezení se sebejištěním pomocí blokantů.

Odkaz: Síly při jištění

Karabiny ve vratném jistícím bodu

Při lezení s horním jištěním přes vratný jistící bod, hovorově se tento styl jištění nazývá „rybaření“, je vratný jistící bod mnohdy naším jediným jištěním. Proto mu musí být věnována náležitá pozornost.  Doposud byly záležitosti týkající se tohoto jištění převážně popsány v učebnici textem, ale nyní jsou na příslušné stránce dodány nové další obrázky, čímž je vše názornější, a lépe to pomůže pochopit, jak vratný jistící bod zkonstuovat. Uvedené novinky na příslušné stránce se věnují různým způsobům použití karabin ve vratném jistícím bodě, kdy hlavním cílem je to, aby nedošlo k nechtěnému samovolnému vypnutí lana z karabiny. Jako základ je vzata karabina s pojistkou zámku, a od tohoto se rozvíjejí další situace, kdy buď uvedenou karabinu nemáme, a musíme ji nějak nahradit, nebo je stiuace taková, že ani jedna karabina s pojistkou zámku nestačí, a je potřeba lano více zajistit nebo zálohovat. Současně je potřeba dbát na to, aby lano karabinou vratného jistícího bodu hladce procházelo. Jak všechno toto zabezpečit a jak by to mělo vypadat je nyní možné vidět na nových obrázcích na stránce Horní jištění.

Odkaz: Horní jištění

Propojení vklíněnců pomocnou smyčkou

Leckdy se stane, že vklíněnec ve skále nedrží dobře, je ralativně volný, ve skalní puklině se hýbe a hrozí, že pohyby lana jej ze skály vyhodí. V takové situaci může výrazně pomoci, když takový vklíněnec napneme opačným směrem k jinému jistícímu bodu, například k druhému vklíněnci. Toto propojení se ideálně provádí pomocí nějaké gumy. Tento návod už v učebnici je dávno zařazen na stránce Jištění vklíněnci. Jenže, co když takovou gumu nemáme zrovna k dispozici? Jednak to není běžná součást výbavy, ale také se může stát, že i když nějakou napínací gumu budeme mít, tak nemusí být zrovna vhodně dlouhá. Jako alternativní možnost se nabízí použít obyčejnou pomocnou smyčku. Pravda, nemá sice tak dobré napínací schopnosti jako guma, ale na druhou stranu ve většině případů ji zdařile a dostatečně nahradí. Jak toto napínací propojení dvou vklíněnců (anebo také jiných mobilních jistících prostředků, jako jsou například spárové smyčky, hexy, abalaky, atd.) provést, je nyní popsáno a ukázáno na novém obrázku na stránce Jištění vklíněnci.

Odkaz: Jištění vklíněnci

Sbírání expresek při spouštění v převisu

Na stránce Lanová záchrana je další rozšíření obsahu, který pojednává o spouštění prvolezce zpět dolů na jistící stanoviště poté, co mu při natahování došly síly, a musí se od nejvýše dosaženého postupového jištění vrátit. Tentokrát je zaměřeno na spouštění v převislé skále. Situace v převisech se při spouštění nebo obecně lanové záchraně příliš neliší od situace v traverzech, ale přesto je tu jeden podstatný rozdíl. V převisech často nemáme oporu pro nohy a lano je tak permanentně zatížené a napnuté spouštěným lezcem. V důsledku toho se komplikovaně vypínají expresky či karabiny postupového jištění ze skob. Aby lezec aspoň na chvíli trochu odlehčil lano, používá se k tomu takzvaná přitahovací smyčka. O co jde, jak má vypadat a jak se s ní pracuje je nyní ukázáno na odkazované stránce, kde je nový text a přehledný obrázek.

Odkaz: Lanová záchrana

Spárová smyčka ve vodorovné spáře

Na stránce Smyčkování je nové video ukazující založenou spárovou smyčku ve vodorovné spáře. Jelikož spárová smyčka potřebuje pro svoji správnou funkčnost zužující se spáru, je tu v případě vodorovné spáry problém, a to že v tomto případě má zúžení směr do boku. Pochopitelně pak hrozí, že by se uzel v opačném rozšiřujícím směru mohl ze spáry vysmeknout. Někdy se poštěstí, a lze tomuto zabránit protisměrným tahem za druhou smyčku, která je osazená v jiném, opačným směrem orientovaném zúžení. Ale takto pěkně je to v přírodě jen málokdy přichystané. Takže podle hesla „něco je lepší než nic“ se často stane, že nezbývá, než do bočního zúžení osadit jedinou, samotnou smyčku. Ale i v tom případě, aby nám to bylo co platné, musí být splněno pár podmínek. Na novém videu je ukázka jednoho takového případu, kdy vodorovná spára nad očekávání dobře umožňuje postupové jištění spárovou smyčkou.

Odkaz: Smyčkování

Friend Omega Pacific Link Cam

Skalní spáry a pukliny jsou různě tvarované i různě veliké. Pokud do nich chceme založit nějaký jistící prostředek, potřebujeme k tomu takový, který má patřičnou velikost, aby do spáry pasoval. Zajímavou konstrukci, která tuto nutnost patřičné velikosti zmírňuje, má friend Link Cam od firmy Omega Pacific. Rozptyl velikostí, který tento friend zaujímá, je od poměrně velkého rozsahu friendu vel. č. 4 až pod zhruba malý friend vel. č. 1. Jak tato vskutku monstrózní konstrukce funguje, uvidíte na následujícím videu.

Jistící prostředky

V učebnici je zařazena nová stránka Jistící prostředky. Oproti jiným stránkám učebnice, které pojednávají o osazování jistích prostředků do skály, sněhu a ledu, je tato nová stránka zaměřená na celkový přehled jistících prostředků, přináší přehled různých skupin, do kterých jednotlivé jistící prostředky dělíme, včetně kritérií, které toto členění jistících prostředků určují. Stránka je tak spíše jakýmsi encyklopedickým přehledem a rozcestníkem s odkazy na další stránky v učebnici, má za účel udělat přehled toho, co je při horolezectví potřeba mít za vybavení, pokud se člověk vydá tou cestou, kdy při lezení si sám osazuje jistící body. Je to tedy pouze přehled materiálu, kdežto metody, jak jej pak osadit do skály, zůstávají jako dosud v kapitole pojednávajcí o jištění. Nová stránka je zařazena do kapitoly Výstroj a výzbroj.

Odkaz: Jistící prostředky

Jištění za vklíněný kámen

Následující video už bylo součástí článku Natural Anchors, na který jsme odkazovali v rubrice Metodické oko, ale toto video je natolik samostatným tématem, že jej uvádíme ještě zvlášť zde. Ukazuje, kterak lze zbudovat jistící bod z kamene vklíněného ve skalní puklině, což někdy může být elegantní a podle situace i třeba nejlepší řešení, ketré se zrovna nabídne. Výklad přednáší Mike Barter, kanadský horský vůdce.