Horolezecká metodika

Tag: ledy

Výcvik lezení v ledu

Aktualizace: Akce zrušena z důvodu nedostatku ledu. Náhradní termín vypsán na 1. – 2. února. Sledujte webové stránky Českého horolezeckého svazu.

Read More

Metodický den ČHS na ledech

Aktualizace 7.1.2013: Metodický den ledolezení ve Víru, který se měl konat během víkendu 12.-13.1. 2013, se z důvodu velmi teplého počasí, při kterém nelze vytvořit podmínky pro lezení v ledu, ruší.

Read More

Metodický den ČHS – lezení na ledu

Aktualizace: Metodický den lezení v ledu, který se měl konat v sobotu 3.3.2012 na ledové stěně Vír, je zrušen. Důvodem je velmi teplé počasí, které neumožňuje udržet ledovou stěnu v provozuschopném a bezpečném stavu. ČHS se všem zájemcům omlouvá.

23.2.2012 – Český horolezecký svaz a Horolezecký oddíl Vír pořádá „Metodický den“ zaměřený na lezení na ledu. Termín: sobota 3.3. 2012 od 9:00 do 17:00 hod. Místo konání: ledová stěna Vír u Bystřice nad Pernštejnem. Na ledové stěně budou zřízena výuková stanoviště, a každé takové stanoviště bude zaměřené na jedno z následujících témat: 1) jistící stanoviště v ledu, činnost na stanovišti, jištění, 2) slaňování, abalakovy hodiny, 3) technika lezení v ledu, (ukázka, nácvik), 4) jistící stanoviště pro lezení s jištěním přes horní vratný jistící bod, 5) ukázka moderních druhů cepínů, maček, vývrtek, jejich rozdíly, správné použití. Výcvik budou provádět vyškolení instruktoři ČHS. Vybavení účastníků: přilba, úvazek, lano, mačky, cepíny, ledovcové šrouby. Na stěně je možné v omezeném počtu toto vybavení zapůjčit. Přihlášky a rezervace volejte na číslo 776 433 880 (Ledová stěna Vír) Slávek Matuška. Další info o stěně, ubytování, je na: http://www.adrex.cz/ledova-stena. Počet účastníků omezen max. na 50 osob. Cena pro účastníka: 100 Kč /os., platí se až na místě.

Odkaz: Český horolezecký svaz – Pozvánka na metodický den – lezení v ledu

Různé druhy cepínů

Akce v zaledněných nebo zimních horách jsou rozmanitého charakteru, což má samozřejmě vliv na podobu naší výzbroje. Do zaledněných hor je jednou z nejdůležitějších součástí výzbroje cepín. Ovšem jaký cepín si na tu kterou akci vzít? Má být dlouhý nebo krátký? Robustní, a tím pádem těžší, nebo lehký? Na webu American Alpine Institute vyšel nedávno článek, který přináší odpovědi na tyto otázky. Autor Andrew Yasso rozdělil cepíny na čtyři kategorie. Každá z těchto kategorií má v článku fotografii s některým cepínem, který ji zastupuje, a následuje popis, do jaké situace se uvedený cepín hodí, a jaké by měl mít vlastnosti. Pokud se chystáte si cepín pořídit, a hlavně z oblasti horolezectví a alpinismu se programově chcete věnovat jen určitému druhu akcí v horách, pak určitě stojí za to si článek přečíst, jsou zde vcelku praktické rady, jak se ve výběru cepínu trefit do takového, který se vám k příslušným akcím bude přesně hodit.

Odkaz: American Alpine Institute – A Quiver of Ice Axes

Jednoduché lano při horním jištění na ledu

Na stránce lezení na ledu je nová pasáž věnovaná problematice použití jednoduchého lana při horním jištění během lezení ledu s cepíny. V tomto případě lano vede od lezce, popřípadě druholezce, nahoru. A ten si jej může nechtěně rozseknout cepínem, pokud lano nešťastně trefí. Sice se to nestává často, většinou i při zásahu lana se lano od hrotu zobáku cepínu odkloní bokem, ale vyloučit zcela tuto situaci nemůžeme. Zvláště je-li led ukloněný a lano na jeho povrchu leží, pak může zásah lana být opravdu zlý, protože led v tomto případě funguje jako trvdý podklad, a tedy nemá se kam odklonit a dochází k jeho destrikci. Většinou je to částečné přeseknutí nebo proděravění. Lézt pak dál s takový mlanem není věru příjemný zážitek. Existují různé způsoby, jak toto nebezpečí eliminovat, jedním je zdvojení lana (vlastně zálohování), a druhým je přidělání nějaké vnější ochrany pro lano. Jak to konkrétně udělat, to nalzenete právě na odkazované stránce Lezení na ledu.

Odkaz: Lezení na ledu

Taktika přístupu a sestupu na ledu

Na stránce Lezení na ledu je nová podkapitola věnované tématu, které je někdy pro všechnu tu starost o lezení a výkony tak trochu zanedbáváno. A to jak se vlastně k tomu ledu dostat, a jak pak z něj odejít, a kdy se na něj vydat. Z povahy okolního terénu je dané, že lezení ledu vždy probíhá v nějakém místě, které je přirozenou sběrnicí padajících předmětů, ať už kusů odtátého ledu, uvolněného kamení nebo sněhových splazů a lavin. Zkrátka když tam teče ta voda, tvořící ledopád, tak tam pochopitelně padá i kde co ostatní. A z toho mohou vzejít všelijaké mrzutosti. Proto, i když se chceme věnovat toliko lezení ledu, a o žádné horské výšiny nejevíme zájem, musíme přesto rámcově rozumět horskému terénu a jeho zákonitostem. Mnohé se pro nás zlepší už správným výběrem přístupové a sestupové trasy, a také správným načasováním.

Odkaz: Lezení na ledu

Rizika při lezení ledu

Čím obtížnější ledy se lezou, tím častěji se lze setkat s tím, že masa ledu není kompaktní a položená, ale přes varhany rampouchů přechází ve volně visící rampouchy v převisu. Styčná plocha mezi ledem a skálou je tím čím dál menší. A riziko, že se led ulomí, je čím dál větší. Na webu Climb.sk vyšel článek Rizika lezení ledů, který je volně převyprávěným článkem z časopisu Berg und Steigen, a věnuje se tomuto problému a dává několik rad, jak při lezení takových ledů postupovat, čeho si všímat a na co si dávat pozor. V potaz musíme vzít několik faktorů, a to vlhkost (tekoucí vodu), teplotu vzduchu a strukturu ledu (výšku, tloušťku a tvar). Od toho se odvíjí, zda led unese zatížení pádem, nebo dokonce prostou tíhu samotného lezce, či zda se z něj vytrhne jištění.

Odkaz: Climb.sk – Riziká lezenia ľadov

Základy a bezpečnost lezení na ledu

Na webových stránkách Klettern.de vyšel článek, zabývající se lezením v ledu. Lezení v ledu zažívá v poslední době nárůst popularity, a tak se v Německu snaží úměrně tomu šířit informace o této alpinistické disciplíně. V tomto článku se autoři nejvíce zaměřili na vlastnosti ledu, jeho pevnost nebo křehkost, a celkové riziko zřícení ledového útvaru. Podrobně popisují různé typy ledů, jak už podle barvy ledu můžeme mít odhad jeho pevnosti, doporučují zvýšenou pozornost, jakmile led je málo v kontaktu se skálou. Ani teplota vzduchu není bez vlivu na pevnost ledu, například velký mráz vede ke křehkosti a lámavosti ledu. Nejideálnější teplotou pro lezení ledu je slabě pod bodem mrazu. Také nechybí varování před padajícími kusy ledu v důsledku tání pod slunečními paprsky, a z toho plynoucí správné volby trasy v případě, že výstup bude trvat až do poledního času. Nechybí ani varování před lavinami v horském prostředí. Nejzajímavější částí článku je rozdělení ledů do pěti tříd podle typu geomorfologické stavby, od pozvolného ledu v kompaktní mocné vrstvě, který je nejbezpečnější, až po nestabilní rampouchy v převisu, které hrozí zřícením, a jenž jsou nejvíce nebezpečné. U takto, podle vzhledu, kategorizovaných tříd ledů pak nechybí popis a varování, na co si dávat pozor, které jevy preventivně pozorovat, abychom včas odhalili nebezpečí zřícení ledu.

Odkaz: Klettern.de – Lezení na ledu

Vratný bod v ledu

Na stránce Jištění v ledu je nová podkapitola věnovaná sestrojení vratného bodu v ledu. Lec kdy by se mohlo zdát, že prostě stačí zavrtat velký ledovcový šroub, a je to. Ale tak jednoduché to není. Velkou roli hraje teplota. Protože ledovcový šroub je z kovu, a tudíž tepelně vodivý, není sestrojení vratného bodu výhradně ze šroubů vždy to nejlepší řešení. Jakmile je trochu teplo, nebo na vratný bod svítí slunce, je dobré do vratného bodu zakomponovat nekovový jistící bod. Pokud není k dispozici nic jiného, můžeme si vždy v ledovém terénu zřídit abalakovovy hodiny. U nich je ovšem zase problém, že se musejí správně udělat, musíme to umět, a vždy u nich zůstává otázka, zda se při jejich výrobě nepoškodil prasklinami jejich ledový sloupek. Proto se při sestrojení vratného bodu z abalakovových hodin musí opět uplatnit zálohování. Jak na to od nynějška naleznete v učebnici, kde jsou uvedeny modelové příklady.

Odkaz: Jištění v ledu

Info@hudy č.13

Na začátku ledna vyšlo další číslo firemního časopisu Info@hudy, č. 13, který vydává HUDYsport. Časopis se věnuje metodice různých horských sportů. Často se jedná o překlady článků z rakouského časopisu Berg und Steigen, takže pokud vám němčina v originále nesedí, máte tak možnost si řadu těchto kvalitních článků přečíst v češtině. Ale mimo to zde nelezneme i několik článků od původních českých autorů. S ohledem na sezónu je toto číslo pochopitelně věnováno zimním aktivitám. Dozvíte se jak se pohybovat se sněžnicemi, s běžkami, jak vrtat abalakovovy hodiny pomocí pomůcky First Shot, na co si dávat pozor při freeridu, jak používat lavinové airbagy, přečtete si rozbor lavinové nehody, a neobvykle obskurní je případ, kdy měla být v lavině udušena prasata, ale sešlo z toho. Obzvláště zajímavé jsou články Typické lavinové situace, který přináší nové poznatky o sledování lavinového nebezpečí, jak je zpracovali odborníci ze švýcarského SLF Davos. Podrobný a zajímavý je také článek Zimní počasí, věnovaný meteorologii. Šikovně na to navazuje kvalitní a podrobný článek Podchlazení neboli hypotermie. Málo obvyklému tématu se věnuje článek Skupina v krizové situaci, který rozhodně stojí za přečtení, protože bez fungující skupiny lidí nic ostatního fungovat nebude. Časopis Info@hudy je zdarma k mání v prodejných HUDYsportu, anebo je možné si jej stáhnout ve formě PDF na internetu.

Odkaz: HUDYsport – Info@hudy č.13

Sněhová hruška pro slaňování

Na webových stránkách American Alpine Institute vyšel článek přinášející návod, kterak si udělat v terénu sněhovou hrušku jako kotevní bod pro slaňování. Ovšem v případě povrchu ledovce spíše ledovou hrušku. Buď jak buď, v obou případech kvalitní hruška (v angličtině se používá možná trefnější označení patník) umožňuje v zimním horském terénu rychlejší sestup formou slanění, což je, jak autoři článku připomínají, mnohdy bezpečnější, než se pokoušet o sestup zdánlivě snadným, ale nepříjemným zimním terénem. V článku je několik podrobných fotografií ledovcové hrušky zřízené na kraji ledovcové trhliny, takže kdo nikdy tuto věc nedělal, si může udělat představu, jaké velikosti musí ledovcová hruška být a jak má být tvarovaná. Pro nedůvěřivce a rozené pesimisty je do konstrukce kotevního bodu zakomponován jeden ledovcový šroub, který dělá zálohu pro případ, že by se hruška zhroutila. V článku doporučují toto zálohování vždy použít, a do slanění poslat jako prvního nejtěžšího člena skupiny. Když hruška pod ním vydrží, tak poslední lehčí člověk už může ledovcový šroub sebrat.

Odkaz: American Alpine Institute – The Ice Bollard

Berg und Steigen 4/2010

Jak už se pomale stává tradicí, na začátku nového roku vyšlo poslední loňské číslo metodického časopisu Berg und Steigen, který vydává OEAV ve spolupráci s ostatními alpskými svazy. Pochopitelně je toto číslo věnované převážně zimní tématice. Ze zajímavých článků stojí za zmínku Säulen sind Schweine, který se věnuje lezení ledů. Na něj navazuje článek Ein nicht ganz alltäglicher Seilriss, který se zabývá poškozením lana o ucho ledovcového šroubu s kličkou pro usnadnění zavrtávání při zachycení pádu. Další dva články Intuition nud Distanz a Eyetracking se obsáhle věnují metodám hodnocení rizik při pohybu v zimních horách, především k lavinové problematice, ovšem tentokrát je tématika přísně posuzována z hlediska pozorovacích a myšlenkových schopností člověka. Dalším zajímavým článkem je GPS 2: GPS und Handy, který popisuje a srovnává užití různých smartfonů pro orientaci pomocí integrovaných GPS. Tolik stručný přehled, seznam všech článků si lze prohlédnout na webu, některé články jsou ke stažení zdarma, jiné až po registraci a zaplacení předplatného.

Odkaz: Berg und Steigen

Chyby při osazování ledovcového šroubu

Na stránce Jištění v ledu je další obrázek, který se šířeji věnuje výběru správného místa pro osazení ledovcového šroubu při lezení na ledu. Typická nevhodná místa pro zavrtání ledovcového šroubu jsou různé ledové hrboly a vystouplé výčnělky, u kterých hrozí, že se pod tlakem zatíženého šroubu celé ulomí nebo odloupnou. Rovněž je k ničemu, když šroub zavrtáme do shluku ledových rampouchů, varhánek, které se tvoří v převislých částech ledu. U nich je možno si pomoci tak, že rampouchy osekáme a obnažíme tak spodní části ledu, které jsou již kompaktní a umožňují kvalitní osazení šroubu. Také se často nezkušení lezci dopouštějí chyby, že ledovcový šroub zavrtají příliš šikmo dolů do nitra ledu. Při dovrtávání pak ucho šroubu, jak se při vrtání otáčí, v horním oblouku narazí na povrch ledu a šroub nejde dovrtat až na doraz. Nedovrtaný šroub je pak zatěžován velkou pákou a spíše se vylomí.

Odkaz: Jištění v ledu