Horolezecká metodika

Tag: postupové jištění

Ostrá hrana na obroušené karabině

Ostrá hrana na obroušené karabině tentokrát už zabila. Na webu Horyinfo.cz vyšel článek, který shrnuje dostupné informace ke smrtelné horolezecké nehodě: „Podle zprávy serveru UKclimbing.com došlo 22. září k tragické nehodě v oblasti Maletsch, kanton St. Gallen, Švýcarsko. Smrt místního horského vůdce a autora průvodců byla způsobena přetržením lana na hraně obroušené karabiny fixní expresky. Mario Luginbühl, 37letý horský vůdce a geolog, podle přátel opatrný lezec, kontrolovaně spadl při nácviku pohybové sekvence na sportovní cestě s fixní expreskou. Při pádu se lano přetrhlo na ostré hraně obroušené expresky a Mario utrpěl smrtelný úraz.“ V odkazovaném článku na Horyinfo.cz naleznete další souvislosti, odkazy na dostupné fotografie a články, které se zabývaly obdobnou nehodou, která se stala u nás v České republice v roce 2008, naštěstí tehdy bez vážnějších následků. Více v odkazovaném článku.

Odkaz: Horyinfo.cz – Obroušená karabina zabíjela

Testování probroušených karabin

Vladimír Těšitel z Bezpečnostní komise Českého horolezeckého svazu (ČHS) provedl na žádost předsedy Centrální vrcholové komise ČHS Vladimíra Wolfa testování karabiny, která byla používána ve vratném bodě lezecké cesty, tj. ve slanění. Jednalo se o nerezovou karabinu INOX Pat CE 0082 ze sportovní cesty v Moravském krasu, která byla vlivem brusného účinku znečistěných lan v místě průchodu lana probroušena. Cílem testování bylo posoudit vliv tohoto opotřebení na bezpečnost karabiny a tím i na lezení. V rámci testování karabiny z Moravského krasu byly provedeny i testy obdobně opotřebovaných karabin z umělých stěn. O průběhu a výsledcích testování si můžete přečíst ve zprávě V. Těšitele, která je zveřejněna na stránkách ČHS.

Odkaz: Český horolezecký svaz – Testování probroušených karabin

Prasklá karabina na Bořni

Na webových stránkách Horyinfo.cz vyšel článek přinášející zprávu Bezpečnostní komise Českého horolezeckého svazu k případu prasklé karabiny při nehodě, která se v nedávné době stala na Bořni. Ve stručnosti si připomeňme, že se tehdy jednalo o menší pád, či spíše razantní odsednutí, do expresky postupového jištění, přičemž karabina praskla. Pád lezce naštěstí skončil bez úrazu, protože jej zachytila níže umístěná skoba. Podrobnosti jsou uvedeny ve starších článcích, na něž je uvnitř článku také odkazováno. Ze zprávy pak jednoznačně vyplývá, jaký byl mechanismus poškození karabiny a co k tomu vedlo. Jednalo se o špatnou polohu karabiny v oku borháku, kdy došlo k zatížení ve stavu s otevřeným zámkem. Podrobnosti v odkazovaném článku, kde je spousta fotografií z trhání karabin během srovnávacích zkoušek.

Odkaz: Horyinfo.cz – Proč praskla karabina?

Možnost zlomení karabiny

Je několik situací, ve kterých může dojít i k takové události, jako je zlomení karabiny postupového jištění. Právě těmto situacím se věnuje nedávný článek uveřejněný na webových stránkách Klettern.de. Celkově jsou zde zmíněny tři nejčastější situace. První je zaháknutí karabiny zobáčkem za ocelové lanko vklíněnce. Nosnost karabiny při takovém zatížení klesá až na 2 – 3 kN. Druhou zde uvedenou nebezpečnou situací je zatížení karabiny bočním lomem, kdy může nosnost poklesnout na zhruba 4 kN, i když v tomto případě je pokles nosnosti velmi závislý na konkrétní situaci, tvaru skály a polohy karabiny, takže se těžko měří a určuje nějaká průměrná hodnota poklesu nosnosti. Velmi to zde kolísá. Třetím příkladem je částečně probroušená karabina. Zde ale zlomení tolik nehrozí, to už by musela být karabina probroušená hodně, anebo by musela být zatížená ve stavu s otevřeným zámkem. Co ale u probroušených karabin hrozí, je přeseknutí lana o ostrou hranu zbroušené části, v rámci článku je i odkaz na starší článek o nehodě, která se stala u nás v České republice v Praze. Součástí celého článku o možných zlomení karabin je i několik fotografií, které jsou velké a názorné, takže vše je snadno k pochopení.

Odkaz: Klettern.de – Karabiner konnen brechen

Ovázání vklíněného kamene smyčkou

Jednou z možností, jak zbudovat jistící bod, je mít kámen vklíněný ve spáře, a ten ovázat pomocnou smyčkou. Takový kámen můžeme sami do spáry umístit, ale to je spíše postup občas praktikovaný na jistícím stanovišti, kdy jsme na nějaké polici, máme volné ruce pro práci a i tam najdeme nějaký ten kámen, který se nám velikostí a tvarem hodí. Horší to je, pokud se s vklíněným kamenem setkáme během lezení, a on se nám nabízí jako zdaleka nejlepší jistící bod postupového jištění v okolí. Budiž, lze jej použít, ale je potřeba při tom postupovat promyšleně a dobře si kámen prohlédnout, a analyzovat jeho tvar a chování při případném zatížení. Vklíněný kámen není nic jiného, než v principu páka. Pokud vyvíjíme tlak na jeden jeho konec, bude se tím pádem pohybovat i jeho druhý konec. A my musíme vědět kam a za co tam bude držet nebo o co se opře. Na stránce Smyčkování jsou nyní dva nové obrázky, které ukazují asi nejtypičtější situace, kdy jedním způsobem ovázaný kámen se uvolní, ale při jiném způsobu ovázání drží. Nechybí ani návod, jak kámen ovázat dvojitým stabilizačním způsobem, který na kámen působí nejoptimálněji. Více na stránce Smyčkování.

Odkaz: Smyčkování

Síly zatěžující různé jistící body

Na stránce Síly při jištění přibyl nový text, tabulka a obrázky, které se věnují různým formám zatížení jistících bodů. Jednak první novinkou je zde tabulka s hodnotami zatížení, které reálně vznikají při pádu lezce z různých výšek. Uvedené údaje pocházejí z měření provedených bezpečnostní komisí Německého alpského spolku (DAV). Na to navuzuje další obvyklá situace, a to odsednutí lezce do vratného jistícího bodu. Zde opět v důsledku vektorového součtu sil může síla zatěžující jistící bod nabýt větších hodnot, než je jen prostá tíha odsedlého lezce. Dalšími situacemi, při kterých dochází k zatížení jistícího bodu je prosté jištění druholezce z horního jistícího stanoviště. Dalo by se čekat, že zde už bude zatížení odpovídat tíze druholezce, ale kdepak. Může být, že zatížení bude mnohem silnější, než je pouhá tíha člověka na pozici druholezce. Dále jsou také zmíněny situace při slaňování a při sólolezení se sebejištěním pomocí blokantů.

Odkaz: Síly při jištění

Propojení vklíněnců pomocnou smyčkou

Leckdy se stane, že vklíněnec ve skále nedrží dobře, je ralativně volný, ve skalní puklině se hýbe a hrozí, že pohyby lana jej ze skály vyhodí. V takové situaci může výrazně pomoci, když takový vklíněnec napneme opačným směrem k jinému jistícímu bodu, například k druhému vklíněnci. Toto propojení se ideálně provádí pomocí nějaké gumy. Tento návod už v učebnici je dávno zařazen na stránce Jištění vklíněnci. Jenže, co když takovou gumu nemáme zrovna k dispozici? Jednak to není běžná součást výbavy, ale také se může stát, že i když nějakou napínací gumu budeme mít, tak nemusí být zrovna vhodně dlouhá. Jako alternativní možnost se nabízí použít obyčejnou pomocnou smyčku. Pravda, nemá sice tak dobré napínací schopnosti jako guma, ale na druhou stranu ve většině případů ji zdařile a dostatečně nahradí. Jak toto napínací propojení dvou vklíněnců (anebo také jiných mobilních jistících prostředků, jako jsou například spárové smyčky, hexy, abalaky, atd.) provést, je nyní popsáno a ukázáno na novém obrázku na stránce Jištění vklíněnci.

Odkaz: Jištění vklíněnci

Sbírání expresek při spouštění v převisu

Na stránce Lanová záchrana je další rozšíření obsahu, který pojednává o spouštění prvolezce zpět dolů na jistící stanoviště poté, co mu při natahování došly síly, a musí se od nejvýše dosaženého postupového jištění vrátit. Tentokrát je zaměřeno na spouštění v převislé skále. Situace v převisech se při spouštění nebo obecně lanové záchraně příliš neliší od situace v traverzech, ale přesto je tu jeden podstatný rozdíl. V převisech často nemáme oporu pro nohy a lano je tak permanentně zatížené a napnuté spouštěným lezcem. V důsledku toho se komplikovaně vypínají expresky či karabiny postupového jištění ze skob. Aby lezec aspoň na chvíli trochu odlehčil lano, používá se k tomu takzvaná přitahovací smyčka. O co jde, jak má vypadat a jak se s ní pracuje je nyní ukázáno na odkazované stránce, kde je nový text a přehledný obrázek.

Odkaz: Lanová záchrana

Spárová smyčka ve vodorovné spáře

Na stránce Smyčkování je nové video ukazující založenou spárovou smyčku ve vodorovné spáře. Jelikož spárová smyčka potřebuje pro svoji správnou funkčnost zužující se spáru, je tu v případě vodorovné spáry problém, a to že v tomto případě má zúžení směr do boku. Pochopitelně pak hrozí, že by se uzel v opačném rozšiřujícím směru mohl ze spáry vysmeknout. Někdy se poštěstí, a lze tomuto zabránit protisměrným tahem za druhou smyčku, která je osazená v jiném, opačným směrem orientovaném zúžení. Ale takto pěkně je to v přírodě jen málokdy přichystané. Takže podle hesla „něco je lepší než nic“ se často stane, že nezbývá, než do bočního zúžení osadit jedinou, samotnou smyčku. Ale i v tom případě, aby nám to bylo co platné, musí být splněno pár podmínek. Na novém videu je ukázka jednoho takového případu, kdy vodorovná spára nad očekávání dobře umožňuje postupové jištění spárovou smyčkou.

Odkaz: Smyčkování

Friend Omega Pacific Link Cam

Skalní spáry a pukliny jsou různě tvarované i různě veliké. Pokud do nich chceme založit nějaký jistící prostředek, potřebujeme k tomu takový, který má patřičnou velikost, aby do spáry pasoval. Zajímavou konstrukci, která tuto nutnost patřičné velikosti zmírňuje, má friend Link Cam od firmy Omega Pacific. Rozptyl velikostí, který tento friend zaujímá, je od poměrně velkého rozsahu friendu vel. č. 4 až pod zhruba malý friend vel. č. 1. Jak tato vskutku monstrózní konstrukce funguje, uvidíte na následujícím videu.

Jistící prostředky

V učebnici je zařazena nová stránka Jistící prostředky. Oproti jiným stránkám učebnice, které pojednávají o osazování jistích prostředků do skály, sněhu a ledu, je tato nová stránka zaměřená na celkový přehled jistících prostředků, přináší přehled různých skupin, do kterých jednotlivé jistící prostředky dělíme, včetně kritérií, které toto členění jistících prostředků určují. Stránka je tak spíše jakýmsi encyklopedickým přehledem a rozcestníkem s odkazy na další stránky v učebnici, má za účel udělat přehled toho, co je při horolezectví potřeba mít za vybavení, pokud se člověk vydá tou cestou, kdy při lezení si sám osazuje jistící body. Je to tedy pouze přehled materiálu, kdežto metody, jak jej pak osadit do skály, zůstávají jako dosud v kapitole pojednávajcí o jištění. Nová stránka je zařazena do kapitoly Výstroj a výzbroj.

Odkaz: Jistící prostředky

Jištění za vklíněný kámen

Následující video už bylo součástí článku Natural Anchors, na který jsme odkazovali v rubrice Metodické oko, ale toto video je natolik samostatným tématem, že jej uvádíme ještě zvlášť zde. Ukazuje, kterak lze zbudovat jistící bod z kamene vklíněného ve skalní puklině, což někdy může být elegantní a podle situace i třeba nejlepší řešení, ketré se zrovna nabídne. Výklad přednáší Mike Barter, kanadský horský vůdce.

Klasické vklíněnce při jištění

Pokud jste v horolezectví nebo skalním lezení začátečníkem, a teprve získáváte představu o tomto sportu, tak pak stojí za to vám doporučit toto video. Neukazuje nic složitého, jedná se o stručné seznámení s jištěním pomocí klasických vklíněnců. Video je velmi kvalitně natočené, čistý a dobře snímaný obraz. Jsou zde představeny základní postupy, vše ukázáno na dvou příkladech, založení středně velikého vklíněmce a jednoho mikro-vklíněnce.

Přírodní kotevní body

Na webových stránkách American Alpine Institute vyšel článek Natural Anchors, který se zabývá tím, jak využít přírodní předměty pro zřízení kotevního (jistícího) bodu. Jedná se o využití jednak stromů, jejich kořenů, trsů křoví, a pak položených nebo vklíněných balvanů. U stromů autor článku J.D.Martin uvádí kritérium proto, abychom strom považovali za schopný kotevní bod, a to průměr kmenu přes 5 centimetrů, výšku nad jeden a půl metru, a strom musí být živý. Nezbytné je dát pozor, jak je kořenový systém stromu usazen, pozor je třeba si dávat na písčité nebo přašné půdy. Poměrně dost prostoru věnuje autor jištění za různá pouštní křoví, což je specialita amerických pouští, ale postřehy odtud jsou poměrně přesné pro to, co my v Česku občas zažíváme na vrcholových plató pískovcových věží a masivů, kde není slaňák nebo dobírák. Dál se článek zabývá velkými balvany, ať už samotnými, nebo kvazihodinami, které vznikají přitisknutím dvou balvanů k sobě. Závěr článku pak zmiňuje časté řešení kamenů vklíněných ve spáře, v článku je vloženo video, které natočil Kanaďan Mike Barter, a na něm je pěkně ukázáno, jak je někdy výhodné někde na skalní polici prostě popadnout vhodně tvarovaný kámen, zasunout ho do spáry, a hle – máme docela dobré jištění.

Odkaz: American Alpine Institute – Natural Anchors

Tlumič pádu v postupovém jištění

Postupové jištění osazené v lámavé skále je vždy zaručeně jedna z nejhorších hororových představ, která horolezce jímá. Jedním z řešení, které tu hrůzu mohou zmírnit, je použít tlumič vetktnutý do postupového jištění. Jenže jaké jsou přesně hodnoty síly, která na postupové jištění působí i při použití takového tlumiče? Právě to zaujalo techniky z firmy Black Diamond, a tak udělali několik zajímavých pokusů. Na měřícím zařízení nasimulovali pády do různých druhů obyčejných expresek, tj. šitých z různých druhů popruhů, a v jednom případě dokonce z kovového řetězu, a poté do tlumiče pádů (typ Screamer). Nejprve pokus prováděli při pádovém faktoru 1, v druhém případě při pádovém faktoru 0,36. Naměřené hodnoty v kN jsou následně uvedené v přehledné tabulce. Nejsou to hodnoty malé, cca 10 kN v případě pádového faktoru 1, a cca 6 kN v případě pádového faktoru 0,36 pro obyčejné expresky. Samozřejmě užití tlumičů sílu přenášenou na postupové jištění zmenšilo, ale jen o zhruba 26%. Někdy chválabohu i za to, ale ani to vždy stačit nemusí. Nakonec článek Black Diamondu končí tím, že v lámavém terénu je nejdůležitější malý pádový faktor, dynamické lano a dynamické jištění s prokluzem lana v jistící pomůcce. Tlumič nutno chápat jako vylepšení navíc.

Odkaz: Black Diamond – To Screamer or not to Screamer?