Horolezecká metodika

Tag: sebejištění

Síly zatěžující různé jistící body

Na stránce Síly při jištění přibyl nový text, tabulka a obrázky, které se věnují různým formám zatížení jistících bodů. Jednak první novinkou je zde tabulka s hodnotami zatížení, které reálně vznikají při pádu lezce z různých výšek. Uvedené údaje pocházejí z měření provedených bezpečnostní komisí Německého alpského spolku (DAV). Na to navuzuje další obvyklá situace, a to odsednutí lezce do vratného jistícího bodu. Zde opět v důsledku vektorového součtu sil může síla zatěžující jistící bod nabýt větších hodnot, než je jen prostá tíha odsedlého lezce. Dalšími situacemi, při kterých dochází k zatížení jistícího bodu je prosté jištění druholezce z horního jistícího stanoviště. Dalo by se čekat, že zde už bude zatížení odpovídat tíze druholezce, ale kdepak. Může být, že zatížení bude mnohem silnější, než je pouhá tíha člověka na pozici druholezce. Dále jsou také zmíněny situace při slaňování a při sólolezení se sebejištěním pomocí blokantů.

Odkaz: Síly při jištění

Odsedávací smyčka daisy chain a PAS

Na webu American Alpine Institute vyšel nedávno článek pojednávající o vhodnosti použití řetězových odsedávacích smyček, především typu daisy chain a PAS. V případě daisy chain článek upozorňuje na dnes již poměrně známou možnost selhání, kdy při určitém nesprávném připevnění smyčky ke karabině může následná destrukce šitých švů vést k tomu, že karabina z hlavního okruhu smyčky úplně vypadne, protože se ocitne mimo něj. Kdo tuto problematiku ještě nezná, má tam na webové stránce AAI vložené video, které toto selhání ukazuje, a další podrobnější informace naleznete i zde v Horolezecké metodice na stránce Odsedávací smyčka. Dalším typem řetězové odsedávací smyčky je tzv. PAS (Personal Anchor System). Ten má zase pro změnut tu nevýhodu, že jednotlivá oka smyček nejsou k sobě připevněna švem, takže při použití dochází k mírnému pohybu ok vůči sobě, a časem po delším používání (záleží na intezitě používání) mohou smyčky v místě ohybu být odřené a jejich nosnost snížena. Celý článek končí konstatováním, že řetězové odsedávací smyčky jsou, když se správně používají, užitečné, zvláště pro ty, co lezou často a jejich výhod při nastavování vhodné délky odsedávačky dokáží správě využít. Ovšem pro ty, co jdou lézt na skály příležitostně, a potížím ohledně těchto odsedávaček nerozumí, je lepší, když se jim vyhnou a zvolí raději obyčené smyčky.

Odkaz: American Alpine Institute – The Daisy Chain Conundrum

Bezpečné slaňování

Na webových stránkcáh American Alpine Institute vyšel nedávno článek věnovaný bezpečnosti při slaňování. Jak autor článku Jason D. Martin připomíná, nezanedbatelná řada nehod a zranění se při horolezectví stane právě při slanění. A tak jako první dobrou radu dává, pokud to jde, raději sestupte pěšky. V další části článku se poté věnuje nutnosti mít při slaňování na konci lana navázaný uzel, aby slaňovací pomůcka nevyjela z lana ven. Horolezci často na toto jednoduché opatření zapomínají. Závěrečná část článku se už i s použitím fotografií věnuje sebejištění při slaňování pomocí prusíků, zda sebejistící prusík umístit nad slaňovací pomůcku nebo pod ní, a na co si dávat přitom pozor.

Odkaz: American Alpine Institute – Rappelling Safety

Odsazení jistícího stanoviště

Na stránce Odsazení jistícího stanoviště je nový obrázek, zachycující variantu, kdy jistící pomůcku máme připevněnou na laně, které od kotevního bodu vede dolů k druholezci. Předchozí obrázek, který tuto situaci zachycoval, byla prastará fotografie z devadesátých let, a byla tam použita dnešním standardům již neodpovídající jistící pomůcka, takže nastal čas pro aktualizaci. Nyní je tam identický obrázek k druhé variantě, což je situace, kdy je jistící pomůcka připevněná na lano vedoucí k jističi, a podobnost obrázků lépe umožní provést strovnání těchto dvou variant. Jako jistící metoda je použitá poloviční lodní smyčka. Odsazení stanoviště je metoda, která umožňuje jističi zaujmout výhodnější pozici v terénu, kdy jednak lépe vidí do stěny na přilézajícího druholezce, a také se tím zmenšuje tření lana na horní hraně stěny, šetří to lano a na měkkých horninách, jako je například pískovec, i přírodu, neníčí se skála odíráním.

Odkaz: Odsazení jistícího stanoviště

Destrukce materiálu při pádu

Na následujícím videu se nachází velice zajímavá zkouška nosnosti různých druhů horolezeckého materiálu. Postupně byly simulovanými pády zatěžovány karabiny postupového jištění ve stavu otevřeného zámku, odsedávací smyčky, prusíky a blokanty umístěné na laně, a také lano přes ostrou skalní hranu. Pády i destrukce materiálu jsou natočené, a před každou sekvencí je do videa vložen text, popisující daný pokus, takže obsah videa je velmi dobře srozumitelný. Video pochází z produkce lezecké školy Rockstar Dušana Zajaca – www.rockstar.sk.

Nebezpečné uvolnění přezky

Většinou inovace horolezecké výstroje a výzbroje vede ke zlepšení. Ale i vývoj k lepšímu může mít své stinné stránky a pro zlepšení jedné věci se může zhoršit jiná věc. Tímto povzdechem začíná článek The Problem with Rappel Back-Ups Off Moderns Leg-Loops uveřejněném na webu American Alpine Institute. Článek pojednává o problematice sebejištění při slaňování, kdy se sebejistící prusík připne k nohavičce sedacího úvazu. Sice takové řešení není ideální, do prusíku pak nelze v případě odepnutí slaňovací pomůcky odsednout, ale zkrátka někdy se pro rychlost a pohodlí takto sebejištění při slaňování řeší. Jádrem sdělení článku je však závažný poznatek, že v případě, kdy je sedací úvaz vybaven tzv. rychloupínacími přezkami (sponami), které bývají protaženy popruhem nohaviček pouze na dvakrát, a nikoliv na třikrát jako staré klasické přezky, hrozí při obvodovém tahu karabiny za nohavičku její rozepnutí a tím i vypadnutí sebejistícího prusíku ven z uzavřeného okruhu – následně pád, zranění či smrt. Autor článku Jason D. Martin doporučuje v takovém případě karabinu zapínat na vnitřní stranu nohavičky sedacího úvazu, tak aby karabina nebyla v kontaktu s přezkou a byla od ní oddělena popruhem, který spojuje levou a pravou nohavičku. V rámci článku jsou podrobné a názorné fotografie, které ukazují špatnou verzi, a i tu správnou, a již z letmého pohledu na fotografie je vše jasné. Více v odkazovaném článku.

Odkaz: American Alpine Institute – The Problem with Rappel Back-Ups Off Moderns Leg-Loops

Sólolezení s jistící pomůckou Cinch

Na následujícím videu je ukázka, jak provést jištění prvolezce při sólolezení pomocí jistící pomůcky Cinch. Pozor, výrobce uvedenou jistící pomůcku pro daný účel nevyrobil, takže použití je jen na vlastní nebezpečí. Ale jsou situace, kdy například z důvodu zranění spolulezce jsme nuceni sami někam ve skalním terénu popolézt při jeho záchraně a poskytování první pomoci, a je dobré vědět, jak můžeme naši výzbroj improvizovaně použít k zabezpečení. A Cinch lze použít takto.

Sebejištění při spouštění

Nedávno se na skalách jižní Moravy stala nehoda, kdy se s lezcem vytrhla skoba, kterou použil jako vratný jistící bod při spouštění dolů na zem. Vlastní nehodu ponechme stranou, ale v následných diskusích na horolezeckých webových stránkách se ukázalo, že obecně mezi horolezeckou veřejností není moc známo, jak se lezec může při spouštění sebejistit, respektivě si pomocí sebejištění zkrátit pád, který jako takový pak každopádně musí zachytit jistič, protože ten provádí spouštění. Je to k nevíře, ale skutečně uvedenou metodu ochrany před pádem až na zem při vytržení vratného bodu dosud asi nikdo nenakreslil, alespoň se ji přes usilovnou snahu nepodařilo v žádné z řady publikací nalézt. A tak nezbylo, než ji nakreslit teď. Obrázek pomůže vše lépe pochopit, a nezbývá než doufat, že se metoda stane známější než dosud. Je zařazen spolu s doprovodným textem na stránce Dolní jištění v části zabývající se spouštěním prvolezce po dokončení výstupu.

Odkaz: Dolní jištění

Instalování lana pro spouštění

Na stránce Dolní jištění je nově nakreslený obrázek, jak instalovat lano do vratného bodu s trvale uzavřeným okem, aby se lezec mohl nechat spustit dolů. Starší obrázek, který daný návod ukazoval doposud, totiž znázorňoval situaci, kdy je vratný bod tvořen klasickým slaňovacím kruhem. A přes takový kruh by se spouštěn nemělo, lano jej brousí a časem by to kruh zničilo a pro osazení nového by se muselo zbytečně sekat do skály. Spouštění je potřeba provádět pouze na takových konstrukcích vratných bodů, které ty části, jenž jsou otírány lanem, mají odmontovatelné a lze je vyměnit, aniž by u toho hrozilo další narušení skály. V poslední době se nejčastěji používá kovový řetěz se šroubovací karabinou (tzv. mailonka). Proto abychom kromě metodicky správného postupu inspirovali i k lepší etice chování ve skalách, je zde nový obrázek, který oproti starému již ukazuje i vhodnou konstrukci vratného bodu. Také je obrázek podrobnější a více rozfázovaný.

Odkaz: Dolní jištění

Blokant Skyturn na klettersteig

Dalším z blokantů na ocelové lano klettersteigu je Skyturn od firmy Skylotec. Vyrabí se už od roku 2009, ale zatím moc do obecného povědomí nepronikl. Zařízení poněkud robustního vzhledu je součástí celé klettersteigové soupravy Skyrider, která využívá popruhového rozkládacího tlumiče, a na jednom smyčkovém rameni ypsilonové konstrukce nese standardní jistící karabinu, jak je to u klettersteigových souprav běžné, a na druhém rameni má připevněný právě blokant Skyturn. Neobvyklá konstrukce klettersteigové soupravy s inovativním prvkem.

Odkaz: Skylotec – Skyrider

Blokant Hang On na klettersteig

Nechce se vám na klettersteigu padat? Tak to jste buď věci znalí, anebo máte správný instinkt. Pád na klettersteigu opravdu není fajn zážitek, a to ani s tlumičem v klettersteigové soupravě. I tak je to pořádná, tvrdá řacha. Nejlepší je nepadat. Jenže nikdo není dokonalý a stát se může všechno. A tak je dobré své úsilí ještě něčím zálohovat. A to je ta pravá chvíle pro novou pomůcku Hang On od rakouské firmy AustriAlpin. Jedná se o blokant určený na ocelové lano kletterstegu. Jak vypadá a funguje ukazuje následující video z veletrhu Ispo 2011.

Řetěz z expresek

Často lezci používají na jistícím stanovišti místo odsedávací smyčky k sebejištění řetěz několika za sebou cvaknutých expresek. A co hůř, často bez záložního sebejištění lanem. A jak známo, karabiny v expreskách nemají obvykle pojistky zámků. O jak nebezpečnou situaci se jedná, ukazuje následující video. Stačí nepatrné odlehčení expresek a jejich mírně kroutivý pohyb, a při následném zatížení se rozpojí. Nikdy se na jistícím stanovišti nejistěte pouze expreskami bez pojistek zámků.

Nastavitelný popruh Quickfix

Zprávy z praxe a z tisku ukazují, že Quickfix bývá používán jako odsedávací smyčka. Pro větší bezpečnost si pamatujte, že Quickfix vyroben pro polohování během technického lezení, kdy je lezec zajištěn dynamickým lanem. Varování: Quickfix není ochranou proti pádu! Nesmí být používán jako kotvící nebo odsedávací smyčka, kdy může mít pevnost pouhých 150 daN, nebo-li 150 kg. Pevnost do okruhu spojené odsedávací smyčky musí být 2200 daN, nebo-li 2200 kg. Někteří lezci používají k odsednutí na štandech Quickfix, ale v tomto případě musí být navíc zajištěni ještě lanem. Výrobce firma Petzl toto použití Quickfix nedoporučuje, protože lezec může v nepozornosti snadno zapomenout lanem pojistit.  Pro lepší ilustraci tohoto problému jsme provedli následující test: 80 cm pád do Quickfix smyčky nastavené na 80 cm vzdálenost. Quickfix smyčka je ukotvena do sedáku liščí smyčkou v navazovacím bodě. Výsledek: čisté přetržení popruhu ve sponě (bez prokluzu).

QUICKFIX safety information – Info sécurité QUICKFIX from Petzl-sport on Vimeo.

Nebezpečné vypnutí karabiny z daisy chain

Některá selhání horolezecké výzbroje mají skutečně nádech kouzelnického triku. Jedním z takových je vypnutí odsedávací smyčky typu Daisy Chain. A to i v případě, kdy máme v karabině zapnuté dvě oka smyčky a vše vypadá zálohované. Je to až děsivé, jak snadno mohou věci selhat. O co jde? Tedy: Obvyklým neduhem „daisy chainů“ je možnost prasknutí šitých švů, které tvoří jednotlivý oka utvořená na smyčce. Poměrně dobře je horolezecké veřejnosti známo nebezpečí, kdy si člověk může karabinu prockvaknout pouze okolo švu (na odkazovaném videou od 00:59). Taková chyba je zřejmá a není nad ní moc co spekulovat. Jenže nejeden lezec by řekl, že pokud nechá na karabině cvaklé hlavní oko na konci smyčky, a navíc při zkrácení ještě přidá řádně druhé oko smyčky vytvořené švem, nemůže se nic stát. Může se stát. A to, že se člověk zabije. Pokud totiž pro účel zkrácení cvakneme druhé oko do téže jedné karabiny, kde je i hlavní, koncové oko smyčky, tak po destrukci jednotlivých švů se poslední hlavní oko smyčky ocitne mimo karabinu. Poslední šev, tvořící hlavní, koncové oko, je totiž za této situace zatěžován opět obvodově, na okolo. A může dojít k destrukci švu? Inu může, buď tím, že je odsedávací smyčka daisy chain stará a švy oslabené, nebo prostě do odsedávací smyčky spadneme a rázová síla přesáhne nosnost švů. Ve zpomaleném záběru je děj vedoucí ke katastrofě na odkazovaném videou od timecodu 00:45, stojí za to, si to několikrát rozfázované pustit a pečlivě sledovat, jak je poslední šev, tvořící koncové oko smyčky, zatěžován. (Ovšem pokud při cvakání druhého oka daisy chainu dojde k překroucení smyčky, tak se vytvoří závit navíc, který fatálnímu selhání zabrání. Bohužel ale přehlednost manévru je velmi špatná a prakticky se špatně kontroluje, jak jsme oko zapnuli. Nelze se na to spoléhat.) Proto Black Diamond, který toto video uveřejnil, nabízí jako možné bezpečné řešení připínat druhé oko daisy chainu ke karabině pomocí druhé karabiny, což do konstrukce vloží druhý uzavřený okruh, a znemožní odpojení smyčky od karabin. Ovšem také je možné podvázat koncové oko smyčky navíc vůdcovským uzlem. — Pokud vám nebude mechanismus selhání jasný ani při opakovaném pouštění zpomaleného videa, tak máme ještě jednu pomoc. Problém je velmi příbuzný jinému způsobu selhání odsedávací smyčky. Podívejte se na stránku Odsedávací smyčka v učebnici a přečtěte si ji a prohlídněte si tam umístěná videa. Tam uvedená záležitost je jednodušší, a pomůže vám pochopit podstatu selhání i u daisy chainu. Vždyť to, co je u jednoduššího případu gumová objímka smyčky, to je zde u daisy chainu poslední šev tvořící koncové oko, a cvaknutí druhého oka daisy chainu je totéž, co procvaknutí jednoho pramene kruhové smyčky do karabiny odsedávačky. Podstata je stená. — Pokud stále tápete, tak nezbývá, než si pomocí lepící pásky vyrobit maketu daisy chainu (tak jako to mají tvůrci z Black Diamond na videu), protože pak je pohyb karabiny a postupná destrukce jednotlivých švů více názorná a člověk to jasně pochopí.

Odkaz: Black Diamond – Daisy Chain dangers

Tragédie na Spitzbergu…

Na webu Horyinfo.cz vyšel zajímavý článek Tragédie na Spitzbergu se protentokrát nestala. Upozornění na nebezpečí vizuálního omylu při zacházení s jistícím bodem zvaným též někdy „beraní rohy“ – jedná se o vratný bod určený pro spouštění. Jistící zařízení však vzbuzuje dojem, že je do skály vetknuto více, než je tomu ve skutečnosti. Může se tak stát (a také se málem stalo), že si lezec připne sebejištění a při odsednutí se následně zřítí. Podrobnosti, popis a ilustrační obrázky v článku.

Odkaz: Horyinfo.cz – Tragédie na Spitzbergu…