Horolezecká metodika

Tag: slaňování

Testování probroušených karabin

Vladimír Těšitel z Bezpečnostní komise Českého horolezeckého svazu (ČHS) provedl na žádost předsedy Centrální vrcholové komise ČHS Vladimíra Wolfa testování karabiny, která byla používána ve vratném bodě lezecké cesty, tj. ve slanění. Jednalo se o nerezovou karabinu INOX Pat CE 0082 ze sportovní cesty v Moravském krasu, která byla vlivem brusného účinku znečistěných lan v místě průchodu lana probroušena. Cílem testování bylo posoudit vliv tohoto opotřebení na bezpečnost karabiny a tím i na lezení. V rámci testování karabiny z Moravského krasu byly provedeny i testy obdobně opotřebovaných karabin z umělých stěn. O průběhu a výsledcích testování si můžete přečíst ve zprávě V. Těšitele, která je zveřejněna na stránkách ČHS.

Odkaz: Český horolezecký svaz – Testování probroušených karabin

Zaseknutí lana ovinutím

Při slaňování nás mohou potkat různé potíže, ale jedna z těch potíží je taková vždy vzbuzující obavu – zda půjde lano stáhnout dolů. Stát se toho může dost, například to, že lano po vytažení z oka slaňovacího stanoviště spadne do nějaké skalní štěrbiny a tam se zasekne, nebo se lano na mnoha místech dotýká skály a vzniklé tření brání stažení. Také jsou časté případy, kdy kruh, je-li ke skále položen na plocho, se může při tahu za pramen lana, který do něj vstupuje shora, přitisknout ke skále a lano skřípnout. Poněkud nešťastné a (až po vyřešení problémů) komické jsou případy, kdy si na laně zapomeneme navázaný uzel, a lano pak nejde stáhnout, protože uzel svým rozměrem neprojde okem slaňovacího stanoviště. Většina těchto potíží má společné jmenovatele, a to nevhodný tvar skály, případně lidskou zapomětlivost. Nebo-li jsou to věci, kterých si můžeme při troše snahy s předstihem všimnout. A tak člověk nabývá pocitu, že když je na skále, kde je dobře umístěné slaňovací stanoviště, a vše si zkontroluje se vzornou pozorností, tak pak se přeci už nemůže nic stát. Jenže může. Je tu lano, tedy ten předmět, jehož se daný proces (stahování) týká. Lano má nějaké vlastnosti, a tak se během stahování nějak chová. A to už tolik naplánovat nemůžeme. V následujícím případu si ukážeme, co se může stát.

Read More

Síly zatěžující různé jistící body

Na stránce Síly při jištění přibyl nový text, tabulka a obrázky, které se věnují různým formám zatížení jistících bodů. Jednak první novinkou je zde tabulka s hodnotami zatížení, které reálně vznikají při pádu lezce z různých výšek. Uvedené údaje pocházejí z měření provedených bezpečnostní komisí Německého alpského spolku (DAV). Na to navuzuje další obvyklá situace, a to odsednutí lezce do vratného jistícího bodu. Zde opět v důsledku vektorového součtu sil může síla zatěžující jistící bod nabýt větších hodnot, než je jen prostá tíha odsedlého lezce. Dalšími situacemi, při kterých dochází k zatížení jistícího bodu je prosté jištění druholezce z horního jistícího stanoviště. Dalo by se čekat, že zde už bude zatížení odpovídat tíze druholezce, ale kdepak. Může být, že zatížení bude mnohem silnější, než je pouhá tíha člověka na pozici druholezce. Dále jsou také zmíněny situace při slaňování a při sólolezení se sebejištěním pomocí blokantů.

Odkaz: Síly při jištění

Bezpečné slaňování

Na webových stránkcáh American Alpine Institute vyšel nedávno článek věnovaný bezpečnosti při slaňování. Jak autor článku Jason D. Martin připomíná, nezanedbatelná řada nehod a zranění se při horolezectví stane právě při slanění. A tak jako první dobrou radu dává, pokud to jde, raději sestupte pěšky. V další části článku se poté věnuje nutnosti mít při slaňování na konci lana navázaný uzel, aby slaňovací pomůcka nevyjela z lana ven. Horolezci často na toto jednoduché opatření zapomínají. Závěrečná část článku se už i s použitím fotografií věnuje sebejištění při slaňování pomocí prusíků, zda sebejistící prusík umístit nad slaňovací pomůcku nebo pod ní, a na co si dávat přitom pozor.

Odkaz: American Alpine Institute – Rappelling Safety

Slaňování na jednom prameni lana

S poloautomatickými jistícími pomůckami se v posledních letech doslova roztrhl pytel a na trhu jich je už poměrně značné množství, a rozrůstá se tak i počet jejich uživatelů. Poloautomatické jistící pomůcky mají však v drtivé většině existujících modelů jedno výrazné omezení – jsou zkonstruované pro použití jen na jednom prameni lana. Což při jištění s jednoduchým lanem nevadí. Ale co slaňování? Běžné slaňování se provádí po dvou pramenech lana, a to z toho prostého důvodu, aby šlo lano poté stáhnout ze slaňovacího stanoviště, kterým je provlečené. Takže takto běžně to s poloautomatickými jistícími pomůckami nejde, a je zde nutná určitá modifikace slaňovacího stanoviště. Jak to provést ukazuje nyní v učebnici na stránce Slaňovací stanoviště nový názorný obrázek.

Odkaz: Slaňovací stanoviště

Nebezpečné uvolnění přezky

Většinou inovace horolezecké výstroje a výzbroje vede ke zlepšení. Ale i vývoj k lepšímu může mít své stinné stránky a pro zlepšení jedné věci se může zhoršit jiná věc. Tímto povzdechem začíná článek The Problem with Rappel Back-Ups Off Moderns Leg-Loops uveřejněném na webu American Alpine Institute. Článek pojednává o problematice sebejištění při slaňování, kdy se sebejistící prusík připne k nohavičce sedacího úvazu. Sice takové řešení není ideální, do prusíku pak nelze v případě odepnutí slaňovací pomůcky odsednout, ale zkrátka někdy se pro rychlost a pohodlí takto sebejištění při slaňování řeší. Jádrem sdělení článku je však závažný poznatek, že v případě, kdy je sedací úvaz vybaven tzv. rychloupínacími přezkami (sponami), které bývají protaženy popruhem nohaviček pouze na dvakrát, a nikoliv na třikrát jako staré klasické přezky, hrozí při obvodovém tahu karabiny za nohavičku její rozepnutí a tím i vypadnutí sebejistícího prusíku ven z uzavřeného okruhu – následně pád, zranění či smrt. Autor článku Jason D. Martin doporučuje v takovém případě karabinu zapínat na vnitřní stranu nohavičky sedacího úvazu, tak aby karabina nebyla v kontaktu s přezkou a byla od ní oddělena popruhem, který spojuje levou a pravou nohavičku. V rámci článku jsou podrobné a názorné fotografie, které ukazují špatnou verzi, a i tu správnou, a již z letmého pohledu na fotografie je vše jasné. Více v odkazovaném článku.

Odkaz: American Alpine Institute – The Problem with Rappel Back-Ups Off Moderns Leg-Loops

Sebejištění při spouštění

Nedávno se na skalách jižní Moravy stala nehoda, kdy se s lezcem vytrhla skoba, kterou použil jako vratný jistící bod při spouštění dolů na zem. Vlastní nehodu ponechme stranou, ale v následných diskusích na horolezeckých webových stránkách se ukázalo, že obecně mezi horolezeckou veřejností není moc známo, jak se lezec může při spouštění sebejistit, respektivě si pomocí sebejištění zkrátit pád, který jako takový pak každopádně musí zachytit jistič, protože ten provádí spouštění. Je to k nevíře, ale skutečně uvedenou metodu ochrany před pádem až na zem při vytržení vratného bodu dosud asi nikdo nenakreslil, alespoň se ji přes usilovnou snahu nepodařilo v žádné z řady publikací nalézt. A tak nezbylo, než ji nakreslit teď. Obrázek pomůže vše lépe pochopit, a nezbývá než doufat, že se metoda stane známější než dosud. Je zařazen spolu s doprovodným textem na stránce Dolní jištění v části zabývající se spouštěním prvolezce po dokončení výstupu.

Odkaz: Dolní jištění

Instalování lana pro spouštění

Na stránce Dolní jištění je nově nakreslený obrázek, jak instalovat lano do vratného bodu s trvale uzavřeným okem, aby se lezec mohl nechat spustit dolů. Starší obrázek, který daný návod ukazoval doposud, totiž znázorňoval situaci, kdy je vratný bod tvořen klasickým slaňovacím kruhem. A přes takový kruh by se spouštěn nemělo, lano jej brousí a časem by to kruh zničilo a pro osazení nového by se muselo zbytečně sekat do skály. Spouštění je potřeba provádět pouze na takových konstrukcích vratných bodů, které ty části, jenž jsou otírány lanem, mají odmontovatelné a lze je vyměnit, aniž by u toho hrozilo další narušení skály. V poslední době se nejčastěji používá kovový řetěz se šroubovací karabinou (tzv. mailonka). Proto abychom kromě metodicky správného postupu inspirovali i k lepší etice chování ve skalách, je zde nový obrázek, který oproti starému již ukazuje i vhodnou konstrukci vratného bodu. Také je obrázek podrobnější a více rozfázovaný.

Odkaz: Dolní jištění

Nosnost spojovacích uzlů

Nedávno jsme zde uvedli článek Evropský smrtící uzel. Takto se v Americe nazývá obyčejný vůdcovský uzel při excentrickém zatížení, který je použit pro spojení dvou lan při slaňování. Kupodivu přes nelichotivý název si přesto i tam pomale získává na oblíbenosti. Problematice spojovacích uzlů pro spojení lan při slaňování se už v minulosti věnovali experti z firmy Black Diamond, a tak není na škodu si připomenout jeden starší článek, ve kterém byly publikovány údaje o nosnosti nejobvyklejších spojovacích uzlů, a to dvojité rybářské spojky, protisměrného vůdcovského uzlu a právě excentrického vůdcovského uzlu. Zkoušeny byly na laně o průměru 10,2 a 8,1 mm, a také v kombinaci jednoho pramene 10,2 a druhého 8,1 mm. A výsledek? Sice excentrický vůdcovský uzel má nosnost nejmenší, ale i ta je pro účely slaňování naprosto dostačující. I u lana tenkého 8,1 mm je nosnost excentrického vůdcovského uzlu 12.6 kN, což by zhruba odpovídalo 1,2 tuny. To opravdu slaňujícího člověka unese. Excentrické umístění spojovacího uzlu má tu výhodu, a je tím důvodem, proč se dělá, že lépe přechází přes skalní hrany při následném stahování lana po slanění. Méně hrozí jeho zaseknutí na skále. Více informací na stránce Spojení lan. (Poznámka: V tabulce v článku od Black Diamond je uvedena pro nás Evropany neobvyklá jednotka síly, a to lbf. Jedná se o poundal-force US, převod na Newtony je 1 lbf = 4,4482216153 N.)

Odkaz: Black Diamond – What is the stongest rappel knot?

Sněhová hruška pro slaňování

Na webových stránkách American Alpine Institute vyšel článek přinášející návod, kterak si udělat v terénu sněhovou hrušku jako kotevní bod pro slaňování. Ovšem v případě povrchu ledovce spíše ledovou hrušku. Buď jak buď, v obou případech kvalitní hruška (v angličtině se používá možná trefnější označení patník) umožňuje v zimním horském terénu rychlejší sestup formou slanění, což je, jak autoři článku připomínají, mnohdy bezpečnější, než se pokoušet o sestup zdánlivě snadným, ale nepříjemným zimním terénem. V článku je několik podrobných fotografií ledovcové hrušky zřízené na kraji ledovcové trhliny, takže kdo nikdy tuto věc nedělal, si může udělat představu, jaké velikosti musí ledovcová hruška být a jak má být tvarovaná. Pro nedůvěřivce a rozené pesimisty je do konstrukce kotevního bodu zakomponován jeden ledovcový šroub, který dělá zálohu pro případ, že by se hruška zhroutila. V článku doporučují toto zálohování vždy použít, a do slanění poslat jako prvního nejtěžšího člena skupiny. Když hruška pod ním vydrží, tak poslední lehčí člověk už může ledovcový šroub sebrat.

Odkaz: American Alpine Institute – The Ice Bollard

Evropský smrtící uzel

V Americe vzali na milost tzv. evropský smrtící uzel. Tak tamější horolezci slangově přezdívají excentrickému spojení dvou lan pomocí vůdcovského uzlu. O tomto uzlu vyšel nový článek na webových stránkách American Alpine Institute z pera Jasona D. Martina. V Americe je pro spojení lan stále velmi populární dvojitý rybářský uzel, a na užití vůdcovského uzlu se pohlíželo jako na hajdalácké řešení. Nicméně jak J.Martin píše, vůdcovský uzel má dobré pevnostní parametry pro zatížení, které vzniká při slaňování, kdy se nejvíce uplatňuje spojení dvou lan, a pokud se nechají volné konce dostatečně dlouhé, nehrozí nebezpečí samovolného rozvázání pod tíhou slaňujícího člověka. A pokud by byly pochyby, dají se udělat dva uzly za sebou, aby se zálohovaly. Naopak excentrický vůdcovský uzel se dobře přetahuje přes skalní hrany při stahování lana po slanění. Což není pro nás v Evropě nic nového, toto propagovala firma Petzl ve svém katalogu již dávno, a samozřejmě to naleznete i u nás v učebnici. Součástí článku na webu American Alpine Institute je také video, na kterém Mike Barter z Kanady danou problematiku vysvětluje a názorně předvádí.

Odkaz: American Alpine Institute – The Euro Death Knot

Jistící pomůcka B-52 od Trango

Ukázka ovládání jistící pomůcky B-52 od firmy Trango. Jištění prvolezce, spouštění a slaňování na dvoupramenném laně.

Panorama 4/2010

Zajímá vás přehledné srovnání různých poloautomatických jistících pomůcek? Nebo jak postupovat při vícedélkovém lezení ve skalní horské stěně? I těmto tématům se v dalším čísle věnuje časopis Panorama, který je interní tiskovinou Německého alpského spolku (DAV). V pravidelné metodické rubrice jsou tentokrát zařazeny články Richtig sichern 2, který navazuje na článek v předchozím čísle. Tento druhý díl série článků se jmenuje Halbautomaten sind keine Vollautomaten (Poloautomatický není plně automatický), a je velmi podrobným srovnávacím testem jednotlivých poloautomatických jistících pomůcek, konkrétně Grigri, Zap-O-Mat, Cinch, Smart, Click-Up, Nine, Eddy a Sum. U každé jistící pomůcky je její stručný popis chování při jištění a upozornění na možné specifické nebezpečí té které jistící pomůcky při jejím používání. Následuje podrobná srovnávací tabulka mnoha různých kritérií. I další článek je součástí seriálu článků, tentokrát seriál Von der Halle an den Fels pokračuje článkem Ab durch die Wand, ve kterém se probírají základní postupy při vícedélkovém výstupu skalní stěnou. Článek je doprovázen přehlednými obrázky s příklady budování základních typů jistících a slaňovacích stanovišť na místech, která jsou opatřena vrtanými skobami (borháky). Poslední z trojice metodických článků se věnuje medicínské problematice, a to zátěži páteře při lezení a jejích možných zdravotních komplikací. Časopis Panorama je vydáván také ve formě souborů PDF a je volně ke stažení na stránkách Německého alpského spolku (DAV).

Odkaz: DAV – Panorama 4/2010

Dülferův sed

Na portálu Horydoly.cz vyšel článek o slaňování v Dülferově sedu, způsobu slanění po laně bez úvazu. Dülferův sed je dnes již historický způsob slaňování, vhodný snad jen jako nouzové řešení. Tento způsob slaňování je pojmenován po Hansi Dülferovi, předním německém lezci z přelomu 19. a 20. století. Článek obsahuje popis sestrojení Dülferova sedu a slaňování v něm, doprovázeno řadou fotografií. V závěru je uvedeno jedno video.

Odkaz: Horydoly.cz – Slaňování bez úvazku

Sestup

Vylézt nahoru, to je účel horolezectví a skalního lezení. Ale co dolů? Dostat se dolů není účel, ale důležité je to stejně jako výstup. Na krátkých skalách je rozšířeným způsobem sestupu spouštění lezce na laně jističem. Že i tato činnost je plná nebezpečí a rizik nás seznamuje nový článek na internetovém portálu Klettern.de. Jako nejčastější rizika jsou zde uvedena nedostatečná délka lana, špatná komunikace mezi lezcem a jističem, a pak záludnosti při spouštění v cestě, která je silně převislá. Právě problematice spouštění v převislých cestách se podrobněji věnuje druhá část článku, kde je uvedeno několik tipů, jak v této situaci postupovat.

Odkaz: Klettern.de – Ablasshandel