Uzly krok za krokem, Geoffrey Budworth, Nakladatelství Svojtka & Co., rok vydání neuveden.
Problém této publikace je v tom, jak zbytečně činní zmatečným to, co by jinak při aspoň minimální snaze mohlo být snadno a srozumitelně vysvětleno. Stojí za to se podívat na některé tyto „chaotické“ úryvky textu.
Na str.15 je odstavec: „Základní prvky syntetických lan, objevených a vyvinutých chemickým výzkumem ve třicátých letech, jsou velmi jemné souvislé svazky kruhových multifilních vláken o průřezu menším než 50 mikronů (1/500 mm), o přesně stejném průměru; hrubší monofilní vlákna o průměru větším než 50 mikronů; nesouvislá spojovací vlákna dlouhá 2 cm (5/6 palce) až 2 m (2 yardy), vyrobená nařezáním multifilních nebo monofilních vláken na jednotlivé délky; a ploché úzké proužky z protlačované vláknité fólie. Balíky provazů v jasných barvách, které obvykle vidíte v obchodech pro domácnost, jsou obvykle balené ve fólii, stejně jako větší balíky a velké cívky, prodávané v centrech se zemědělskými stroji.“ Pokud se odstavec textu definuje jako soubor vět mající společné téma, pak se to tady nepodařilo… A jen pro zajímavost – monofilní = jedno vláknité, multifilní = více vláknité.
Na str.16 dole je nešikovně formulovaná věta o umělých (syntetických) lanech, která začíná: „Neztrácejí své vlastnosti, ani když jsou mokrá,…“. Inu, některá lana z umělých vláken skutečně neztrácejí své vlastnosti působením vody, ale naneštěstí polyamid, který je stavební hmotou právě horolezeckých lan, je působením vody narušován a ztrácí pevnost až o 30%! (Budiž autorům publikace omluvou, že na jiných místech v knize na to upozorňují).
Na str.17 se pojednává o materiálu z umělého vlákna Spectra: „Jeho vysoká cena neodradí závodníky na námořních jachtách ani horolezce, pro které je bezpečnost prvořadá, ale tento materiál není vhodný pro rutinní vázání uzlů.“ Čtenáře, pro něhož je bezpečnost prvořadá, by jistě zajímalo, proč není vhodný k rutinnímu vázání?! Je to proto, že materiál Spectra je velmi hladký, a díky malému tření na něm špatně drží navázané uzly. K povolení uzlů může dojít již při nečekaně malém zatížení! Pro horolezce se smyčky ze Spectry dodávají na trh spojené do okruhu šitým švem.
Na str.27 je odstavec: „Vázat uzel „v ohybu“ znamená pracovat bez volného konce. Když se smyčka nebo vázaný uzel rozpadne nebo sklouzne z vázacího kolíku anebo nedokážete zavázaný uzel rozluštit bez pomoci konců (jinými slovy „uvolnit v ohybu“), pak může jít právě o uzel vázaný v ohybu. To je „zákon smyčky a ohybu“, se kterým v polovině osmdesátých let přišel Harry Asher.“ Ach jo, mít zašmodrchané věty v knize o uzlech, to opravdu nadělení!
Na str.64 je na fotografiích ve skutečnosti uveden Dvojitý Prusíkův uzel. A na str.65, kde je inzerován Dvojitý Prusíkův uzel, je ve skutečnosti Trojitý Prusíkův uzel. Jednoduchý, anebo jak v publikaci uvádějí „základní“ Prusíkův uzel, zde vůbec uveden není, lze jej však spatřit v neutaženém stavu na str.64 na fotografii zobrazující fázi č.3.