Lano a kyselina

To, že kyselina sírová poškozuje polyamidové horolezecké lano, je známá informace. Také se ví, že nejčastěji je zdrojem kontaminace autobaterie. V třetím čísle časopisu Berg und Steigen se Pit Schubert zaměřil na to, odkud přesně může kyselina sírová z autobaterie uniknout, zvláště když nové typy autobaterií neumožňují uživatelské doplňování. Pečlivým prohlédnutím současných autobaterií tuto možnost nalezl. U horního okraje autobaterie je malý otvor pro přečerpávání kyseliny, kudy může k úniku dojít. Co je znepokojivé, je informace, že k poškození lana může dojít i působením výparů kyseliny sírové. Což vlastně není tak překvapivé, jak podotýká Pit Schubert, protože řada lidí i v jiných oborech se setkala s tím, že pouhými výpary byly poškozeny pracovní oděvy z polyamidu (nylonu). K přetržení lana poškozeného kyselinou stačí pouze desetina síly, než pro jakou je normálně horolezecké lano uzpůsobeno. Nebezpečí je navíc umocněno tím, že poškození kyselinou sírovou není na zběžný pohled patrné. Schubert tedy radí: „Manželku, kartáček na zuby a lano nepůjčujte!“, nikdy nemůžete zkontrolovat, co s tím kdo dělal.

Odkaz: Berg und Steigen

Lavinové přístroje

Zima se rychle blíží a mnozí z nás si kladou otázku, jak jsem na ní připraven. Bezesporu jednou z nejdůležitějších pomůcek na zimu je pro horolezce lavinový přístroj. Vybavení je to potřebné, ale taky patřičně drahé. A tak si klademe otázku, který je nejlepší, do kterého přístroje investovat, abychom neprohloupili. K rozhodování může pomoci třeba i článek na webu Lezec.cz. Srovnání dvacítky lavinových přístrojů od různých výrobců, postřehy z testování, přehledná tabulka vlastností.

Odkaz: Lezec.cz – Lavinové přístroje

Trango Cinch

Na webových stránkách Lezec.cz vyšla recenze na poloautomatickou jistící pomůcku Cinch od firmy Trango. Popis jistící pomůcky a bezprostřední uživatelské postřehy jsou doprovozeny řadou detailních a přehledných fotografií.

Odkaz: Lezec.cz – Trango Cinch

Lavinový Life Bag lepší než ABS batoh?

Jednou z mnoha pomůcek, které mohou pomoci zasypanému v lavině, je tzv. lavinový airbag. Na trhu je již několik druhů těchto pomůcek. Jejich přehledem a hodnocením se zabývá článek na webových stránkách Paličův sněhoblog. V článku jsou mimo jiné fotografie pořízené na výstavě Sport Life v Brně a také názorné kreslené obrázky z katalogů.

Odkaz: Paličův sněhoblog – Lavinový Life Bag lepší než ABS batoh?

Eddy Edelrid

Na webových stránkách Lezec.cz vyšel článek s podrobným popisem poloautomatické jistící pomůcky Eddy od firmy Edelrid. Článek obsahuje množství názorných fotografií, uživatelské postřehy, zhodnocení kladů a záporů této jistící pomůcky.

Odkaz: Lezec.cz – Eddy Edelrid

Tragédie na Spitzbergu…

Na webu Horyinfo.cz vyšel zajímavý článek Tragédie na Spitzbergu se protentokrát nestala. Upozornění na nebezpečí vizuálního omylu při zacházení s jistícím bodem zvaným též někdy „beraní rohy“ – jedná se o vratný bod určený pro spouštění. Jistící zařízení však vzbuzuje dojem, že je do skály vetknuto více, než je tomu ve skutečnosti. Může se tak stát (a také se málem stalo), že si lezec připne sebejištění a při odsednutí se následně zřítí. Podrobnosti, popis a ilustrační obrázky v článku.

Odkaz: Horyinfo.cz – Tragédie na Spitzbergu…

Vysokohorská turistika

Kniha je koncipovaná tak, aby poskytla základné informácie o zásadách pohybu a pobytu v horách pre bežného turistu, súčasne však obsahuje aj praktické informácie využiteľné vysokohorskými turistami pohybujúcimi sa vo vyšších a náročnejších terénoch. Cieľom autorov bolo pripraviť publikáciu zameranú predovšetkým prakticky, len s nevyhnutnou teóriou potrebnou pre pochopenie niektorých činností. Rozšírené o nové poznatky boli niektoré doterajšie kapitoly, rozšírená a sprehľadnená bola i obrázková časť knižky. Ako nová kapitola bola zaradená i časť informujúca o skialpinizme ako o jednej z možností vykonávania vysokohorskej turistiky v zimnom období, aj keď pre vysokohorskú turistiku nie je skialpinizmus svojou obsahovou náplňou celkom charakteristický. Za účelom zvýšenia bezpečnosti pri pohybe v horách, ale aj pri príprave vo výcvikových kurzoch bola zaradená i kapitola o úrazovej zábrane.

Kniha Horolezecká abeceda

Nejrozsáhlejší horolezecká učebnice, jaká kdy na našem trhu byla, 500 černobílých perokreseb a fotografií metodického charakteru v textu, včetně barevných příloh. Pevná vazba, formát 165×235 mm, rozsah 696 stran.

Kniha Horolezecká abeceda je po více než patnácti letech první souhrnnou publikací na téma horolezecké metodiky. Tato nová učebnice horolezectví zaplňuje informační mezeru a popisuje všechny základní lezecké techniky u nás používané.

Jedná se o nebývale rozsáhlou učebnici, za jejíž hlavní přínos je možné považovat shrnutí technicko-metodických informací o horolezeckých a lezeckých disciplínách a nejrozšířenějších interdisciplínách používajících lezecké a lanové techniky do jediného, vzájemně provázaného celku.

Věnuje se klasickému horolezectví a skalnímu lezení, ale např. i technikám vysokohorské turistiky, speleoalpinismu, canyoningu či záchranářské praxi. Publikace je doplněna o řadu kapitol s tématy souvisejícími, jako např. meteorologie, geologie a geomorfologie, sportovní medicína apod. Celá kniha je tematicky členěna na pět základních částí (viz dále o obsahu). Součástí knihy jsou i přílohy s informačními zdroji a přehledy, samozřejmostí u učebnice tohoto rozsahu je doporučená i použitá literatura, rejstříky či výklad nejčastěji používaných zkratek.

Pokračovat ve čtení

Brožura Info@hudy – základy bezpečného lezení

Info@hudy – základy bezpečného lezení, Michal Bulička, Karel Kříž, Walter Britschgi, HUDYsport, 2006

Na str.4 je odstavec „Dynamická lana“. Hned první věta zní: „Dynamické lano se používá pro jištění lezců, je schopno protažení (až o 40 %), …“. To je tak zkratkovitě řečené, že to čtenáři umožňuje naprosto mylný závěr. Příklad: Představme si situaci – lezec leze s horním jištěním, vratný bod je 7 metrů nad zemí, a lezec je nyní 4 m vysoko nad zemí, tedy 3 m pod vratným bodem. Je tam obtížné místo a lezec si odsedne do lana. Co se stane? V podání výše zmíněné věty sebou praští o zem. Přeci lano je dlouhé 7 + 3 = 10 metrů. Z deseti metrů jsou 40 % právě ony čtyři metry, co je vysoko, takže lezec po protažení lana prostě dopadne na zem. Hm. Patrně vám to přijde divné, protože z praxe víte, že po odsednutí se lano 4 metry neprotáhne. – Chyba je v nedůslednosti vysvětlení, takže věci neznalý čtenář si utvoří zcela mylnou představu o vlastnostech lana. Tak to vyjasníme teď. Lano, aby mohlo být uvedeno na trh k prodeji, musí splňovat určité normy, což se ověřuje ve zkušebnách. Jedna ze zkoušek je zachycování pádů. Průběh takové zkoušky je jasně předepsaný (např. délka pádu 4,7 m a pádový faktor 1,74, tedy napodobení velmi tvrdého pádu, etc.). Jednoduché lano musí vydržet minimálně 5 takových pádů s 80 kg závažím. A právě po prvním z těchto pádů by se lano nemělo protáhnout o více jak 40 %. Konkrétní hodnotu tohoto protažení po prvním normovaném pádu při zkouškách pak výrobce uvádí procentuálně v informacích o laně při prodeji. A odtud se patrně vzalo ono matoucí tvrzení, že lano se dokáže „protáhnout až o 40 %“. Ano, dokáže, ale ne vždy. Při prostém statickém zatížení se lano o 40 % neprotáhne. Dokonce to norma zakazuje, je stanoveno, že prostým statickým zatížením závažím 80 kg se jednoduché lano nesmí protáhnout víc jak 8 %.

Pokračovat ve čtení

Klettersteig v časopise Lidé a hory 3/2006

Časopis Lidé & Hory, ročník 2006, číslo 3. Na str.22 je článek „Výstroj, výzbroj“ na téma Zajištěné cesty (klettersteig).

1) Úvazky. Hned na začátek zmíníme fotografie – ty jsou v pořádku. O to víc zarazí, proč je zase chaos v názvosloví úvazků. V textu je neustále znovu celotělový úvazek chybně nazýván „kombinovaný“ či jednou dokonce „kombinovací“. Je to k uzoufání, ale redakce Lidé&Hory si v tom nějak libuje nebo co. Tak ještě jednou správně: Současné použití sedacího a hrudního úvazku se správně nazývá kombinovaný úvazek. Úvazek, který jednokusově obepíná nohy i trup těla, se správně nazývá celotělový. Kdo o tom má pochyby, ať si přečte normu ČSN EN 12277.

2) Brzda a karabina. Na str.22 – 23 je výraz: „Souprava sestává ze dvou speciálních karabin (karabiny mají zámek proti samovolnému otevření), dvou smyček a brzdy tvaru Y, která slouží k utlumení pádu.“ Popletené je to. Brzda není tvaru Y! Brzda je jen kovový výlisek, kterým je protahována smyčka při zatížení pádem, a je jen dílčí částí celé soupravy. Teprve až celá souprava klettersteig-setu může mít tvar Y. — Všechny karabiny mají zámek. Zámkem se běžně na karabině nazývá taková ta páčka, která se odklápí. To, co brání nechtěnému otevření, se běžně nazývá pojistka, a pak máme hovořit o karabině s pojistkou zámku.

3) „…pružné smyčky, které flexibilně udržují vzdálenost lezce od lana nebo žebříku…“ – žádnou vzdálenost lezce od lana nebo žebříku tyto pružné smyčky neudržují. Pouze se tyto pružné smyčky samovolně, pružně smršťují v případě, že není využita jejich celá délka. Tím se tedy nepletou jako volně prověšené obyčejné smyčky lezci pod nohy nebo se různě nezamotávají. — Upozornění na tuto chybu zaslal Kritickému sborníku Vladimír Malota. Děkujeme. —

4) Obrázek Scorpio Vertigo. Poměrně nevhodně je k tématu souprav připojen první obrázek s textem scorpio vertigo. Jedná se o jiný systém soupravy – setu. Jako brzda-tlumič pádu není použita dírkovaná destička, ale jako tlumič je použit popruh několikrát poskládaný a sešitý přesně stanoveným způsobem. K tlumení pádu dojde tedy programově postupným roztržením šitých švů. Toto samo o sobě jistě vyhovuje. Nevýhodou je, že se tato souprava již nedá dále použít – tlumič je při dalším použití již neaktivní. — Upozornění na tuto chybu zaslal Kritickému sborníku Vladimír Malota. Děkujeme. —

Klettersteig v katalogu Malý průvodce světem outdooru

Malý průvodce světem outdooru, ročník 2006

Na str.72 je odstavec věnovaný Via ferratám (klettersteigy). Druhý odstavec začíná větou: „Řekněme, že fixy jsou kotveny každých 5 metrů. Lezci na kolmé stěně hrozí tedy až pětimetrový volný pád.“ Obvyklá nedůslednost v zamyšlení se nad problémem. Lezec se přeci jistí přes karabiny, které jsou k úvazu lezce připevněny smyčkou. A smyčka je přeci nějak dlouhá, že ano. Takže nehrozí pád o délce úseku mezi kotveními, ale o tuto délku plus délku smyčky klettersteig-setu. Příklad: Mezi kotveními je úsek 5 metrů, a máme smyčku od délce 1 metr, a další 1 metr je připraven na protažení v tlumiči pádů. Pak maximální pád bude 6 metrů probíhat volným pádem, a 1 metr se bude dobrzďovat v tlumiči. Celkem spadlý lezec absolvuje trajektorii o délce 7 metrů. — A krom toho, pokud chceme říci, že stěna je „kolmá“, pak bychom měli říci k jaké rovině. Pokud to má být kolmá k vodorovné rovině, pak můžeme směle, jednoduše a správně říci „svislá stěna“.

Časopis Info@hudy č.3

Info@hudy, č.3/2005

Na str.4 a 5 v článku „Budujeme štandy“ je několikrát použit výraz „kotevní uzel“, a to vždy v souvislosti, aby se neposunul do zúženého místa útvaru, na kterém je umístěn, např. do zúžení skalních hodin, na zužujícím se skalním hrotu, apod. Asi nepřesný překlad. Z logiky věci je patrné, že se mělo spíše užít výrazu „stahovací smyčka“.

Na str.5 v článku „Budujeme štandy“ je zmíněna možnost obtočení skalního hrotu smyčkou přímo navázanou na laně. Což o to, dělá se to občas, a je-li v pořádku lano, tak to i plní účel, ale je třeba říci, že lano k tomuto není od výrobce určeno. Výrobci lana takovýto postup nedoporučují. Časté užívání lana pro obchvacování skalních hrotů lano poškozuje a snižuje jeho nosnost.

Na str.19 v článku „Vertikála pro turisty“, který pojednává o bezpečnosti na klettersteigu, je odstavci Jak se jistit věta: „Musí mít průběžně na laně obě dvě karabiny.“ To je sice správně, ale jen pokud máme jistící klettersteig-set Y-systém. V článku je zcela opomíjeno, že turista může být vybaven jistícím klettersteig-setem V-systémem, který je založen právě na opačném požadavku – musí mít na laně připnutou jen jednu karabinu! V-systém se sice již příliš neprodává, ale někteří lidé jej stále mají ve výbavě. Nemělo by se na to zapomínat.

Pouze jazyková záležitost: Hned na úvodní stránce v přehledu článků je přes odrážky stručný obsah článku „Budujeme štandy“. Jedna z odrážek zní: „filozofie centrálního bodu“. Panebože, to je výraz! Snad nějaké Kantovo paradigma, Aristotelova syntéza, či Archimédův bod, jímž se dá pohnout Zemí? Ach jo. Filozofie je krásná a moudrá věda, ale pohříchu to slovo často používají hlupáci, a zneužívají kupci a šarlatáni. Třeba nám jednoho dne vysvětlí, že objevili „filozofii utírání prdele, při které aplikují papír na třikrát přeložený“. Příště více skromnosti, prosím…

Kniha Pohyb v neledovcových velehorách

Pohyb v neledovcových velehorách, Alexander Krško, Alpy, 2002

Na str.34 je odstavec doporučující osmičkovou smyčku. Obrázky k ní uvedené na následující str.35 (konkrétně obrázky č.25a, 25b) v popisce říkají, že se má jednat o osmičkovou smyčku, ale ve skutečnosti ukazují vůdcovskou smyčku. V celé knížce vůbec osmičková smyčka nakreslena není. — Upozornění na tuto chybu zaslal Kritickému sborníku Martin Bílý. Děkujeme.

Chybějící obrázek v časopise Lidé a hory

Časopis Lidé & Hory, ročník 2004, číslo 5. Na str.46 je článek „Stoupací železa a cepín v praxi“, autor Marek Cerman. V textu je věta: „Při přechodu firnového svahu je možné jistit spolulezce pomocí cepínu zaraženého do sněhu, kdy lano je vedeno přes karabinu, která je s hlavicí cepínu spojena plochou smyčkou. (obr.7)“ Jenže když se podíváme na vedlejší stránku časopisu na obrázek č.7, vidíme tam úplně něco jiného. Jsou tam křížem složeny dva cepíny, různě propojené mezi sebou… co to je? Na obrázku č.7 je totiž návod, jak vybudovat z dvou cepínů slaňovací stanoviště, které je možné po slanění tahem za lano zrušit – cepíny se tahem za lano ze sněhu vytáhnou a spadnou dolů zpět k člověku, který je tak získá zpátky do své moci. Inu zkrátka, nějaký vrtoch v redakci, dali tam špatný obrázek o něčem jiném, než o čem je řeč v textu.

Kniha Vysokohorská turistika

Vysokohorská turistika, Soňa Boštíková, Grada, 2004

Na str.14 je věta: „V Německu a Rakousku, krátce po založení horolezeckých svazů na konci šedesátých let devadesátého století…“ Inu drobný překlep. Má být devatenáctého století (DAV i OEAV byly založeny roku 1862).

Na str.40 je věta: „Přilba musí mít atest UIAA.“ Nemusí. Přilba patří mezi tzv. osobní ochranné pomůcky, a jako taková aby se mohla v zemích EU legálně prodávat, musí splňovat podmínky příslušné normy EN. Shoda s touto normou pak bývá na výrobku označena značkou CE. Oproti tomu norma UIAA je normou nestátní organizace, je pro výrobce dobrovolná, ale ti o ni usilují, protože její splnění zvyšuje prestiž výrobku.