Učit se padat jiště(n)

Chytit pád prvolezce je úkol vážný a zodpovědný. Abychom takový úkol zvládli, je potřeba se to naučit při výcviku. Jak se učit chytat pády při jištění od sebe na zemi, jak vést výcvik nováčků při výuce této činnosti, tak tomu se věnuje článek Učit se padat jistě(n) od Stefana Kleinhappla ve třetím čísle časopisu Berg und Steigen. Autor rozděluje celý výcvik na několik fází, jednak podle úrovně cvičence (začátečník, mírně pokročilý, pokročilý), a pak podle míry realističnosti prostředí. Nejprve se doporučuje výcvik vést na zemi a vypracovat u jističe správné návyky. Potřeba je k tomu mít bod postupového jištění nízko nad zemí, zhruba tak dva metry nad zemí, skrze který povedeme lano. Jistič začátečník si na jedné straně založí lano do jistící pomůcky, přičemž výcvik bude probíhat tak, že mu za druhý konec lana bude taháno. Nejprve pomale, aby si jistič zvykl ovládat jistící pomůcku, postupně ale silněji a prudčeji. Začínající jistič bude mít tendenci zachytit tah staticky. Až to zvládne, je nutné sílu tahu zvětšovat a nutit jističe přidat k jištění prokluz lana v jistící pomůcce, a především i práci těla, aby synchronizovanými úkroky přidal do jištění další dynamický prvek. Jakmile po několika lekcích toto jistič získá a ovládne, je možno přistoupit k náročnějšímu výcviku chytání skutečných pádů. Pro nacvičování pádu je potřeba mít záložní jištění horním lanem s určitým průvěsem, které bude ovládat zkušená osoba. Zvláštní opatrnost je potřeba věnovat novým, impregnovaným nebo tenkým lanům, která mohou mít v určitých jistících pomůckách nižší brzdnou sílu. Opět je potřeba začít mírně, a náročnost výcviku zvyšovat postupně. Nejprve jistič začátečních bude chytat jen slabé pády či spíše razantní odsednutí, postupně se pády budou prodlužovat a jistič tím musí víc zapojit dynamické prvky jištění, a to jak prokluz lana, tak především i práci těla. Pro nácvik chytání pádů se doporučuje vést lano šikmo tak, aby linie pádu nebyla ve spádnici s jističem. Hodí se mírně převislé stěny, přičemž výstupové trasy musí být spíše jednodušší, aby ten, kdo bude padat, cesty s přehledem vylezl. Při výcviku začátečníků není vhodné, aby nastávaly neočekávané pády, protože je potřeba, aby se soustředili na provedení jištění a vnímali průběh zachycení pádu. Nečekaný pád je jen vyleká a nic si nezapamatují. Doporučuje se, aby cvičenci během výcviku používali ochranné přilby. Další podrobnosti a názorné obrázky v článku.

Odkaz: Berg und Steigen

Kampaň Partnercheck

Od podzimu 2008 probíhá v Deutscher Alpenverein (DAV) kampaň „Partnercheck“ na podporu bezpečného lezení na umělých stěnách. Většina úrazů na umělých stěnách se v Německu stane v důsledku nějakého opomenutí. Cestou, jak se tomu pokusit zabránit, je snaha o vytvoření silných návyků ke vzájemné kontrole mezi lezci před výstupem. Důraz je kladen na čtyři prvky: 1.zapnutí úvazku, 2.Navázání na lano, 3.Vložení lana do jistící pomůcky, 4.Uzel na volném konci lana. V rámci kampaně jsou distribuovány samolepky ve tvaru výstražného trojúhelníku s výrazným oranžovo-bílým lemováním, uprostřed s černým vykřičníkem a nápisem Partnercheck, které provozovatelé umělých stěn mohou vylepovat na stěny do úrovně očí, aby je lezci před výstupem měli jako memento stále před očima. Další pomůckou jsou laminátové plakáty s obrazovým návodem jak co má být před výstupem zkontrolováno. Na webových stránkách Alpenvereinu jsou k dispozici instruktážní videa. První video ukazuje partnerskou kontrolu v celku – Partnerská kontrola. Dále je k dispozici video Sedací úvaz, s návodem jak si sedací úvaz správně obléci. Následuje video Navázání, kde je návod na navázání osmičkovou smyčkou. Posledním video je Jištění toprope, kde je ukázka, jak jistit s jistící pomůckou Reverso. O celé kampani natočila příspěvek pro své televizní zpravodajství TV Mnichov, v televizním šotu můžeme mimo jiné spatřit jednoho z organizátorů kampaně Stefana Wintera, u nás v Česku známého jako autora několika metodických publikací, v překladu vydávaných budějovickým nakladatelstvím Kopp (např. tituly Sportovní lezení, Vysokohorská turistika, Skialpinismus). Do propagace v rámci kampaně se zapojili i špičkoví němečtí skalní lezci, bratři Christian a Andreas Bindhammerovi.

Odkaz: DAV – Aktion Sicher klettern

Jistící prostředky

Chcete-li mít rychlý přehled obrázků různých jistících prostředků používaných v horolezectví, ať už to jsou klasické prostředky do skály, jako jsou například skoby nebo vklíněnce, aktivní friendy, protiklíny ball nuts, do skály fixně osazené borháky, ale také v ledu používané ledovcové šrouby, ice-hooky, ve sněhu různé typy kotev, pak se podívejte na internetový článek na stránkách Světa outdooru. Článek je součástí obsáhlejšího seriálu Hory a lezení.

Odkaz: Svět outdooru – Zajišťovací pomůcky

Jištění – všechno jednoduché?

Máte pocit, že jištění od sebe pomocí kyblíku je jednoduché, snadno pochopitelné a nelze při něm udělat mnoho chyb, pokud držím lano pod jistící pomůckou? Pak právě pro vás je vhodný článek „Jištění – všechno jednoduché?“ od Reinholda Scherera ve třetím čísle časopisu Berg und Steigen. Autor provozuje umělou horolezeckou stěnu v Innsbrucku, kde je zároveň školitelem. Bedlivým pozorováním dal dohromady výčet nejčastějších chyb, kterých se jističi dopouštějí. Řadu těchto chyb přičítá návykům, které získají lezci během nováčkovských kurzů při (správném) používání jistící metody UIAA pomocí karabiny HMS a poloviční lodní smyčky. Jenže, jak upozorňuje Scherer, po čase absolventi kurzů přecházejí na používání populárního kyblíku. Upozorňuje tedy, že při přechodu na jištění s kyblíkem, by se měla věnovat patřičná pozornost naučení se s ním řádně zacházet. Svá četná pozorování Reinhold Scherer shrnuje do šestnácti nejčastějších chyb (při jištění ze země od sebe): 1. Špatná koordinace rukou při obsluze lana v jistící pomůcce, lano nejde protahovat kyblíkem hladce, jistič kouká na jistící pomůcku a nesleduje lezoucího. 2. Špatná ruka zvolená jako brzdící. Praváci musí jako brzdící ruku mít pravou, leváci levou. Ve své zručné ruce máme víc síly. 3. Při podávání lana zdvihání brzdící ruky, která svírá lano pod jistící pomůckou, nad horizontální úroveň jistící pomůcky. Snižuje se brzdný účinek jistící pomůcky (kyblíku). 4. Brzdící ruka svírá lano jen konečky prstů, slabý úchop. 5. Brzdící ruka svírá lano ve vyvrácené poloze zápěstí (levá a pravá ruka jsou malíčky k sobě). 6. Toporný postoj jak svíčka, nestihne se včas reagovat tělem při pádu a ztratí se rovnováha. 7. Pomalé podávání lana. Lezoucí může při cvakání postupového jištění za lano prudce zatáhnout a tím jistič ztratí rovnováhu. 8. Brzdící ruka svírá lano pod jistící pomůckou moc blízko u jistící pomůcky, lano nemá při zachycení pádu volný úsek pro vtažení, může dojít k poranění ruky, skřípnutí kůže, a bolest přinutí jističe pustit lano. 9. Svírání obou pramenů lana jednou rukou nad jistící pomůckou. 10. Pád bez posunu lana jistící pomůckou, krátký úsek lana pro dynamický prokluz. 11. Špatné stanoviště jističe, daleko od stěny nebo moc bokem. 12. Příliš povolené lano pod jistící pomůckou. 13. Velký váhový rozdíl mezi lezcem a jističem. 14. Moc tlusté nebo naopak tenké lano vůči zvolenému kyblíku. 15. Ležérní jištění jen jednou rukou, byť správně pod jistící pomůckou. Druhá ruka musí svírat lano nad jistící pomůckou. 16. Podcenění začátku cesty, u lezců vznikne dojem, že nízko nad zemí o nic nejde, jistič nevěnuje dostatečnou pozornost.

Odkaz: Berg und Steigen

Lano a kyselina

To, že kyselina sírová poškozuje polyamidové horolezecké lano, je známá informace. Také se ví, že nejčastěji je zdrojem kontaminace autobaterie. V třetím čísle časopisu Berg und Steigen se Pit Schubert zaměřil na to, odkud přesně může kyselina sírová z autobaterie uniknout, zvláště když nové typy autobaterií neumožňují uživatelské doplňování. Pečlivým prohlédnutím současných autobaterií tuto možnost nalezl. U horního okraje autobaterie je malý otvor pro přečerpávání kyseliny, kudy může k úniku dojít. Co je znepokojivé, je informace, že k poškození lana může dojít i působením výparů kyseliny sírové. Což vlastně není tak překvapivé, jak podotýká Pit Schubert, protože řada lidí i v jiných oborech se setkala s tím, že pouhými výpary byly poškozeny pracovní oděvy z polyamidu (nylonu). K přetržení lana poškozeného kyselinou stačí pouze desetina síly, než pro jakou je normálně horolezecké lano uzpůsobeno. Nebezpečí je navíc umocněno tím, že poškození kyselinou sírovou není na zběžný pohled patrné. Schubert tedy radí: „Manželku, kartáček na zuby a lano nepůjčujte!“, nikdy nemůžete zkontrolovat, co s tím kdo dělal.

Odkaz: Berg und Steigen

Lavinové přístroje

Zima se rychle blíží a mnozí z nás si kladou otázku, jak jsem na ní připraven. Bezesporu jednou z nejdůležitějších pomůcek na zimu je pro horolezce lavinový přístroj. Vybavení je to potřebné, ale taky patřičně drahé. A tak si klademe otázku, který je nejlepší, do kterého přístroje investovat, abychom neprohloupili. K rozhodování může pomoci třeba i článek na webu Lezec.cz. Srovnání dvacítky lavinových přístrojů od různých výrobců, postřehy z testování, přehledná tabulka vlastností.

Odkaz: Lezec.cz – Lavinové přístroje

Trango Cinch

Na webových stránkách Lezec.cz vyšla recenze na poloautomatickou jistící pomůcku Cinch od firmy Trango. Popis jistící pomůcky a bezprostřední uživatelské postřehy jsou doprovozeny řadou detailních a přehledných fotografií.

Odkaz: Lezec.cz – Trango Cinch

Lavinový Life Bag lepší než ABS batoh?

Jednou z mnoha pomůcek, které mohou pomoci zasypanému v lavině, je tzv. lavinový airbag. Na trhu je již několik druhů těchto pomůcek. Jejich přehledem a hodnocením se zabývá článek na webových stránkách Paličův sněhoblog. V článku jsou mimo jiné fotografie pořízené na výstavě Sport Life v Brně a také názorné kreslené obrázky z katalogů.

Odkaz: Paličův sněhoblog – Lavinový Life Bag lepší než ABS batoh?

Eddy Edelrid

Na webových stránkách Lezec.cz vyšel článek s podrobným popisem poloautomatické jistící pomůcky Eddy od firmy Edelrid. Článek obsahuje množství názorných fotografií, uživatelské postřehy, zhodnocení kladů a záporů této jistící pomůcky.

Odkaz: Lezec.cz – Eddy Edelrid

Tragédie na Spitzbergu…

Na webu Horyinfo.cz vyšel zajímavý článek Tragédie na Spitzbergu se protentokrát nestala. Upozornění na nebezpečí vizuálního omylu při zacházení s jistícím bodem zvaným též někdy „beraní rohy“ – jedná se o vratný bod určený pro spouštění. Jistící zařízení však vzbuzuje dojem, že je do skály vetknuto více, než je tomu ve skutečnosti. Může se tak stát (a také se málem stalo), že si lezec připne sebejištění a při odsednutí se následně zřítí. Podrobnosti, popis a ilustrační obrázky v článku.

Odkaz: Horyinfo.cz – Tragédie na Spitzbergu…

Vysokohorská turistika

Kniha je koncipovaná tak, aby poskytla základné informácie o zásadách pohybu a pobytu v horách pre bežného turistu, súčasne však obsahuje aj praktické informácie využiteľné vysokohorskými turistami pohybujúcimi sa vo vyšších a náročnejších terénoch. Cieľom autorov bolo pripraviť publikáciu zameranú predovšetkým prakticky, len s nevyhnutnou teóriou potrebnou pre pochopenie niektorých činností. Rozšírené o nové poznatky boli niektoré doterajšie kapitoly, rozšírená a sprehľadnená bola i obrázková časť knižky. Ako nová kapitola bola zaradená i časť informujúca o skialpinizme ako o jednej z možností vykonávania vysokohorskej turistiky v zimnom období, aj keď pre vysokohorskú turistiku nie je skialpinizmus svojou obsahovou náplňou celkom charakteristický. Za účelom zvýšenia bezpečnosti pri pohybe v horách, ale aj pri príprave vo výcvikových kurzoch bola zaradená i kapitola o úrazovej zábrane.

Kniha Horolezecká abeceda

Nejrozsáhlejší horolezecká učebnice, jaká kdy na našem trhu byla, 500 černobílých perokreseb a fotografií metodického charakteru v textu, včetně barevných příloh. Pevná vazba, formát 165×235 mm, rozsah 696 stran.

Kniha Horolezecká abeceda je po více než patnácti letech první souhrnnou publikací na téma horolezecké metodiky. Tato nová učebnice horolezectví zaplňuje informační mezeru a popisuje všechny základní lezecké techniky u nás používané.

Jedná se o nebývale rozsáhlou učebnici, za jejíž hlavní přínos je možné považovat shrnutí technicko-metodických informací o horolezeckých a lezeckých disciplínách a nejrozšířenějších interdisciplínách používajících lezecké a lanové techniky do jediného, vzájemně provázaného celku.

Věnuje se klasickému horolezectví a skalnímu lezení, ale např. i technikám vysokohorské turistiky, speleoalpinismu, canyoningu či záchranářské praxi. Publikace je doplněna o řadu kapitol s tématy souvisejícími, jako např. meteorologie, geologie a geomorfologie, sportovní medicína apod. Celá kniha je tematicky členěna na pět základních částí (viz dále o obsahu). Součástí knihy jsou i přílohy s informačními zdroji a přehledy, samozřejmostí u učebnice tohoto rozsahu je doporučená i použitá literatura, rejstříky či výklad nejčastěji používaných zkratek.

Pokračovat ve čtení

Brožura Info@hudy – základy bezpečného lezení

Info@hudy – základy bezpečného lezení, Michal Bulička, Karel Kříž, Walter Britschgi, HUDYsport, 2006

Na str.4 je odstavec „Dynamická lana“. Hned první věta zní: „Dynamické lano se používá pro jištění lezců, je schopno protažení (až o 40 %), …“. To je tak zkratkovitě řečené, že to čtenáři umožňuje naprosto mylný závěr. Příklad: Představme si situaci – lezec leze s horním jištěním, vratný bod je 7 metrů nad zemí, a lezec je nyní 4 m vysoko nad zemí, tedy 3 m pod vratným bodem. Je tam obtížné místo a lezec si odsedne do lana. Co se stane? V podání výše zmíněné věty sebou praští o zem. Přeci lano je dlouhé 7 + 3 = 10 metrů. Z deseti metrů jsou 40 % právě ony čtyři metry, co je vysoko, takže lezec po protažení lana prostě dopadne na zem. Hm. Patrně vám to přijde divné, protože z praxe víte, že po odsednutí se lano 4 metry neprotáhne. – Chyba je v nedůslednosti vysvětlení, takže věci neznalý čtenář si utvoří zcela mylnou představu o vlastnostech lana. Tak to vyjasníme teď. Lano, aby mohlo být uvedeno na trh k prodeji, musí splňovat určité normy, což se ověřuje ve zkušebnách. Jedna ze zkoušek je zachycování pádů. Průběh takové zkoušky je jasně předepsaný (např. délka pádu 4,7 m a pádový faktor 1,74, tedy napodobení velmi tvrdého pádu, etc.). Jednoduché lano musí vydržet minimálně 5 takových pádů s 80 kg závažím. A právě po prvním z těchto pádů by se lano nemělo protáhnout o více jak 40 %. Konkrétní hodnotu tohoto protažení po prvním normovaném pádu při zkouškách pak výrobce uvádí procentuálně v informacích o laně při prodeji. A odtud se patrně vzalo ono matoucí tvrzení, že lano se dokáže „protáhnout až o 40 %“. Ano, dokáže, ale ne vždy. Při prostém statickém zatížení se lano o 40 % neprotáhne. Dokonce to norma zakazuje, je stanoveno, že prostým statickým zatížením závažím 80 kg se jednoduché lano nesmí protáhnout víc jak 8 %.

Pokračovat ve čtení

Klettersteig v časopise Lidé a hory 3/2006

Časopis Lidé & Hory, ročník 2006, číslo 3. Na str.22 je článek „Výstroj, výzbroj“ na téma Zajištěné cesty (klettersteig).

1) Úvazky. Hned na začátek zmíníme fotografie – ty jsou v pořádku. O to víc zarazí, proč je zase chaos v názvosloví úvazků. V textu je neustále znovu celotělový úvazek chybně nazýván „kombinovaný“ či jednou dokonce „kombinovací“. Je to k uzoufání, ale redakce Lidé&Hory si v tom nějak libuje nebo co. Tak ještě jednou správně: Současné použití sedacího a hrudního úvazku se správně nazývá kombinovaný úvazek. Úvazek, který jednokusově obepíná nohy i trup těla, se správně nazývá celotělový. Kdo o tom má pochyby, ať si přečte normu ČSN EN 12277.

2) Brzda a karabina. Na str.22 – 23 je výraz: „Souprava sestává ze dvou speciálních karabin (karabiny mají zámek proti samovolnému otevření), dvou smyček a brzdy tvaru Y, která slouží k utlumení pádu.“ Popletené je to. Brzda není tvaru Y! Brzda je jen kovový výlisek, kterým je protahována smyčka při zatížení pádem, a je jen dílčí částí celé soupravy. Teprve až celá souprava klettersteig-setu může mít tvar Y. — Všechny karabiny mají zámek. Zámkem se běžně na karabině nazývá taková ta páčka, která se odklápí. To, co brání nechtěnému otevření, se běžně nazývá pojistka, a pak máme hovořit o karabině s pojistkou zámku.

3) „…pružné smyčky, které flexibilně udržují vzdálenost lezce od lana nebo žebříku…“ – žádnou vzdálenost lezce od lana nebo žebříku tyto pružné smyčky neudržují. Pouze se tyto pružné smyčky samovolně, pružně smršťují v případě, že není využita jejich celá délka. Tím se tedy nepletou jako volně prověšené obyčejné smyčky lezci pod nohy nebo se různě nezamotávají. — Upozornění na tuto chybu zaslal Kritickému sborníku Vladimír Malota. Děkujeme. —

4) Obrázek Scorpio Vertigo. Poměrně nevhodně je k tématu souprav připojen první obrázek s textem scorpio vertigo. Jedná se o jiný systém soupravy – setu. Jako brzda-tlumič pádu není použita dírkovaná destička, ale jako tlumič je použit popruh několikrát poskládaný a sešitý přesně stanoveným způsobem. K tlumení pádu dojde tedy programově postupným roztržením šitých švů. Toto samo o sobě jistě vyhovuje. Nevýhodou je, že se tato souprava již nedá dále použít – tlumič je při dalším použití již neaktivní. — Upozornění na tuto chybu zaslal Kritickému sborníku Vladimír Malota. Děkujeme. —

Klettersteig v katalogu Malý průvodce světem outdooru

Malý průvodce světem outdooru, ročník 2006

Na str.72 je odstavec věnovaný Via ferratám (klettersteigy). Druhý odstavec začíná větou: „Řekněme, že fixy jsou kotveny každých 5 metrů. Lezci na kolmé stěně hrozí tedy až pětimetrový volný pád.“ Obvyklá nedůslednost v zamyšlení se nad problémem. Lezec se přeci jistí přes karabiny, které jsou k úvazu lezce připevněny smyčkou. A smyčka je přeci nějak dlouhá, že ano. Takže nehrozí pád o délce úseku mezi kotveními, ale o tuto délku plus délku smyčky klettersteig-setu. Příklad: Mezi kotveními je úsek 5 metrů, a máme smyčku od délce 1 metr, a další 1 metr je připraven na protažení v tlumiči pádů. Pak maximální pád bude 6 metrů probíhat volným pádem, a 1 metr se bude dobrzďovat v tlumiči. Celkem spadlý lezec absolvuje trajektorii o délce 7 metrů. — A krom toho, pokud chceme říci, že stěna je „kolmá“, pak bychom měli říci k jaké rovině. Pokud to má být kolmá k vodorovné rovině, pak můžeme směle, jednoduše a správně říci „svislá stěna“.