Sebejištění při slaňování v Montaně

Časopis Montana, číslo 1, ročník 2001

Na str.28 je článek věnovaný problematice sebejištění při slaňování. V části „Vysvětlení – Ad 1“ je uvedeno, že připevnění prusíku, který je na lano instalován pod osmou, k nohavici sedáku je bezpečné. Není bezpečné. Je to tak logické! Prusík se při slaňování používá proč? Aby se člověk zajistil pro případ, kdy selže slaňování. Když selže slaňování, tak co? Člověk zůstane viset v prusíku. Jak v něm ale bude viset, kdy jej bude mít připnutý na nohavici!? Vždyť se člověk převrátí hlavou dolů a zůstane viset za jednu nohu! Pokud někomu není jasné, jak může slaňovací pomůcka selhat, jsou mimo jiné možné tyto případy: 1. Omylem nedozavřený zámek karabiny z důvodu zatažení šroubovací pojistky ve stavu otevřeného zámku (pojistka brání uzavření zámku). Během slaňování se může slaňovací osma vysmeknout ven z karabiny. 2. Slaňuje-li se po karabině HMS s poloviční lodní smyčkou, může se oplet lana zachytit o pojistku zámku karabiny (jak šroubovacích, tak automatických) a tah lana pak otevře zámek karabiny. Poté dojde k rozpletení poloviční lodní smyčky (viz. P.Schubert, Bezpečnost a riziko…., str.114 – 115 v 1.čes.vydání). 3. Je-li použita na připevnění slaňovací pomůcky k sedáku karabina bez pojistky (nebo se pojistka zapomene zatáhnout), může se při chvilkovém nadlehčení lezce osma vysmeknout ven z karabiny při bočním tahu lana (viz. P.Schubert, Bezpečnost a riziko…, str.112 v 1.čes.vydání). Tedy závěrem: pojistný prusík vždy připevňovat k sedáku tak, aby do něj šlo odsednout!!

Kniha Horolezectví od Creaseye

Horolezectví, Malcolm Creasey a kol., Rebo Productions, 2000, 1.české vydání.

Na str.24 odstavec o karabinách. Je sice pravda, že lano v karabinách hladce klouže, ale jen proto se karabiny nepoužívají. Karabiny se začaly používat kvůli tomu, aby se lezec při vetknutí lana do postupového jištění, či vyjmutí lana z postupového jištění, nemusel celý odvazovat z lana.

Na téže str.24 je obrázek s popiskou: “Jistící prostředek se šroubovací nebo zámkovou karabinou.” Takto formulovaná věta je nesmysl. Prostě na obrázku je ve skutečnosti jistící prostředek připevněný k sedáku karabinou se šroubovací pojistkou zámku. Každá karabina má zámek, ale jen některé mají navíc pojistku zámku. V celé knize se totiž neustále pojistka zámku nazývá mylně zámkem. Např. na str.102 v popisku obrázku “…a náhradní zámkovou karabinu.”, nebo na str.147 v popisku obrázku „…karabinou bez zámku.“, atd., atd. Vrcholem je na str.109 odstavec “Jak používat hroty”. Věta “… Nemusíme zdůrazňovat, že všechny karabiny by měly být se zámkem” je skutečně perlou. Tedy ještě jednou – všude tam kde je řeč o zámkové karabině, má být správně karabina s pojistkou zámku.

Pokračovat ve čtení

Kniha Horolezectví od Hattingha

Horolezectví, Garth Hattingh, nakladatelství Svojtka & Co., české vydání z roku 1999.

Na str.47 je v textu a v popisce zmíněn druh lana Everdry. Žádný takový druh lana neexistuje. Správně jsou prostě jen druhy lan, jenž jsou impregnována, tedy více odolná proti vodě. Everdry je jen obchodní název registrovaný firmou Edelweiss, kterým tato firma značí svá impregnovaná lana. Jiné firmy užívají jiné názvy, např. firma Mammut používá výraz Super-dry. Česká firma Lanex používá C.I.A.P., i když na visačkách jejich prodávaných impregnovaných lan je často jen označení Water Repellent.

Na str.56 uvedený uzel “Přes ruku” se častěji nazývá Vůdcovský uzel nebo Krejčík.

Dále z této str.56: je nesmyslem věta: “… uzlem, který se používá k navázání konce lana k úvazu, je osmičkový uzel, občas se používá i smyčka.” Smyčka je prostě vytvořené oko na laně (případně popruhu) pomocí nějakého uzlu. Jméno tohoto uzlu pak dá jméno smyčce. Správně tedy má být, že pro navázání na konec lana se používá osmičková smyčka, která se váže osmičkovým uzlem.

Pokračovat ve čtení

Průvodce Skály na Mužském

Skály na Mužském, autoři Petr Hejtmánek Miloslav Homolka, nakladatelství NH Savana, vydání z roku 2000. Jen drobná chybička: Na str.16 je zmíněn zákon „O ochraně přírody a krajiny“. Uvedený rok vydání 95 za lomítkem je chybný. Zákon byl už vydán v roce 1992 ještě jako federální zákon. Správně má tedy věta znít „Po schválení zákona č.114/92 Sb. …“.

Kniha Volné lezení

Volné lezení, autoři Stefan Glowacz a Wolfgang Pohl, nakladatelství Kopp, české vydání z roku 1999.

Na str.10 je fotografie lezoucího a jistě zdatného borce. Ale proboha – co to má za úvazek? Vždyť je to nějaká hasičská hadice chaoticky navázaná jen kolem pasu! Nezbývá doufat, že si z toho ze čtenářů, začínajících lezců, nikdo nevzal příklad…

Na str.70 je tabulka určující, kolik který druh lana musí vydržet normovaných pádů UIAA. Pro dvojité lano (dvojče) je uvedeno 5 pádů. Není tomu tak. Správně musí dvojité lano vydržet 12 pádů.

Na str.72 jsou dvě fotografie expresek cvaknutých v nýtu, jimiž prochází lano. Lano je dolní karabinou v expresce vedeno špatně! Správně se má lano skrz karabinu, která je díky charakteru jistícího prostředku (nýt) položena ke skále na plocho, vést zezdola zadem a nahoru předem.

Jen tak na okraj: na str.109 je fotografie s popiskou: „Funkční batoh patří k dalšímu vybavení při vysokohorském volném lezení“. Pokud ten člověk lezoucí s batohem na zádech má ilustrovat použití funkčního batohu, tak proč si do něj neuklidí ty pohorky, které mu za tkaničky visí od pasu a plandají mu mezi nohama?!

Příloha Metodické komise k Schubertovi

V “Příloze Metodické komise ČHS“ k 2.českému vydání knihy P. Schuberta „Bezpečnost a riziko na skále, sněhu a ledu“ je uveden návod na vázaní dvojité dračí smyčky při použití sedacího a prsního úvazku zároveň – tzv. kombinovaný úvaz. (Stejně i v “Horolezectví“, Olympia, 1990, str.101). Takto vázaná dračí smyčka může být problematická. Při určitém způsobu vázání se oko vedené prsákem může utáhnout a prsák pak omezí pohyb hrudního koše lezce a jeho dýchání. V době vzniku textu “Přílohy“ nebylo toto nebezpečí ještě známo. Podrobněji k této problematice na stránce Navazování.

Na str.13 je kapitola věnovaná karabinám s drátěným zámkem. Ve chvále drátěných zámků poněkud zaniklo, co je hlavním problémem. Je to prasknutí těla karabiny při zatížení ve stavu s otevřeným zámkem. A to může postihnout i karabiny s drátěným zámkem. Rozfázovaný obrázek, znázorňující rozdíl doby otevření zámku u karabiny s klasickým trubkovým zámkem, a u karabiny s drátěným zámkem, je hezký. Ale skutečnou podstatou problému je, že k otevření zámku dojde nárazem karabiny na skálu právě ve stejném okamžiku, kdy dochází k zachycení pádu lanem vedeným onou karabinou. Tedy otevření zámku karabiny a zatížení karabiny probíhá zároveň. Jedná-li se o lehkou karabinu, jenž má nosnost ve stavu s otevřeným zámkem 7 kN (minimum povolené normou), může k prasknutí těla karabiny dojít kdoví třeba už 0,0012 sec či 0,0020 sec po zachycení pádu, a pak už je jedno, jestli karabina měla drátěný zámek, nebo klasický. Praskne tak jako tak.

Nebezpečí lze čelit zvýšením nosnosti karabiny ve stavu s otevřeným zámkem, a to, jak doporučuje P.Schubert, na alespoň 10 kN. To má ale za následek zmohutnění karabiny a zvýšení její hmotnosti, což je nepříjemné. A teprve zde je skutečná výhoda karabin s drátěným zámkem! Ušetření materiálu a snížení hmotnosti.

Jinak úplným a konečným řešením, kterým lze zabránit nechtěnému otevření zámku karabiny, je používat karabinu s pojistkou. Pro pohodlnost je dobré, aby závit pojistné matice byl hodně vzestupný, stačí pak jedno, dvojí otočení, a pojistka je zatažena.

Ještě malý dovětek k drátěným zámkům. Karabiny s drátěným zámkem při zatížení napříč vydrží bez úhony. Ale lano ne ! Dojde-li při zachycení pádu k ohnutí lana přes tenké drátky drátěného zámku, může se lano poškodit, a pak je nutno lano vyřadit, nebo poškozenou část odříznout, a mít kratší lano.

Katalog firmy Petzl 1999

V katalogu firmy Petzl “People, passion, adventure“ pro rok 1999 je na str.53 kresba horolezce lezoucího na místě prvolezce, a to s batohem, a jen v sedáku. Což je nebezpečné! Případný pád by dozajista skončil s poraněním páteře. Správně se má při lezení s batohem používat kombinovaný nebo celotělový úvaz.

Bezpečnost a riziko na skále, sněhu a ledu

Pozor na letmé prohlížení si obrázků v knize P.Schuberta “Bezpečnost a riziko na skále, sněhu a ledu“. Na str.81, prvního českého vydání této knihy z roku 1997, je obrázek bočním lomem zatěžované karabiny, a pod obrázkem je popiska “Až dosud bez jediné nehody…“. Člověk neznalý problematiky může nabýt dojmu, že takto zatížená karabina vždy vydrží. Že tomu tak vůbec není, a že popisek k obrázku je míněn ironicky, vyplývá až z textu!

Jakoby tato strana 81 byla zakletá. V odstavci zabývajícím se karabinou Genius od firmy Stubai jsou ve druhé větě tohoto odstavce popleteny hodnoty zatížení. Uvedených 30 kN se nerovná 3 kp! Přičemž 30 kN je určitě chybně uvedená hodnota, neboť smysl funkce karabiny Genius je v zablokování zámku karabiny při i slabém zatížení, za což nelze takovou obrovskou sílu jako 30 kN považovat. Zbývá tedy jen doufat, že druhý údaj 3 kp je již správný, a pak odpovídající údaj v Newtonech má být 30 N.

Velký obrazový technický slovník

Velký obrazový tématický slovník česko – slovensko – anglicko – německý, autoři Jean-Claude Corbeil a Ariane Archambaultová, nakladatelství Columbus, 1999. Str.680-681 je věnována horolezectví. Na str.680 nakreslená postava má u pasu zavěšené sklaní skoby, český výraz je tedy správně. Ale přiřazený slovenský překlad ľadová skoba, anglický ice-piton a německý Eishaken neodpovídají skutečnosti. Přitom správné pojmenování skoby ve všech čtyřech jazycích je uvedeno hned na druhé straně tj. str.681, tedy “skoba – skoba – piton – kletternhaken“.

Na téže straně je popis karabiny, kde je v češtině chybně zámek karabiny nazýván pojistkou. Místo německého Schraubfeder by bylo lepší Schloss nebo Klinke. Na téže vyobrazené karabině by německý výraz pro šroubovací pojistku Manschette (tedy přesný překlad do češtiny kroužek, těsnící kruh) bylo dobré vylepšit předponou Sicherungs-.