Na stránce Lezení na ledu je nová podkapitola věnované tématu, které je někdy pro všechnu tu starost o lezení a výkony tak trochu zanedbáváno. A to jak se vlastně k tomu ledu dostat, a jak pak z něj odejít, a kdy se na něj vydat. Z povahy okolního terénu je dané, že lezení ledu vždy probíhá v nějakém místě, které je přirozenou sběrnicí padajících předmětů, ať už kusů odtátého ledu, uvolněného kamení nebo sněhových splazů a lavin. Zkrátka když tam teče ta voda, tvořící ledopád, tak tam pochopitelně padá i kde co ostatní. A z toho mohou vzejít všelijaké mrzutosti. Proto, i když se chceme věnovat toliko lezení ledu, a o žádné horské výšiny nejevíme zájem, musíme přesto rámcově rozumět horskému terénu a jeho zákonitostem. Mnohé se pro nás zlepší už správným výběrem přístupové a sestupové trasy, a také správným načasováním.
Odkaz: Lezení na ledu