Horolezecká metodika

Délka pádu na klettersteigu

Ocelové lano, které je hlavním a nejobvyklejším jistícím prvkem na klettersteigu, je ke skále připevněno pomocí masivních ocelových kotvících tyčí, které jsou od sebe zpravidla vzdáleny čtyři až pět metrů, někdy i více. Logicky se nabízí předpoklad, že lezec, který je jištěn karabinami za ono ocelové lano, může padat maximálně od jednoho kotevního bodu ke druhému. Jenže takto to platí pouze pro karabiny. Vlastní tělo člověka může padat daleko větší délku. A to proto, že karabiny jsou k úvazu lezce připojeny na smyčkách, které mojí svou délku, a navíc je u klettersteigového setu připravena zhruba metrová smyčka pro vtažení do tlumiče, tedy opět prodloužení celkové trajektroie pádu. Pro větší názornost je na stránce Pohyb na klettersteigu nový obrázek, který tuto situaci ukazuje. Z uvedeného tak vyplývá zřejmý taktický pokyn. Pokud lezec spadne, po natažení celkové délky smyček a délky jeho nohou, zasáhne prostor pod kotvením, které jej zachytilo, v délce zhruba tří metrů. Nikdo se v tomto prostoru tudíž nesmí nácházet, jinak by jej spadlý lezec zasáhl a strhl také dolů. Pokud postupuje na klettersteigu skupina, platí pravidlo, že pokud se na úseku ocelového lana nachází lezec, nesmí tři metry pod jeho spodním kotvením nikdo být.

Odkaz: Pohyb na klettersteigu