Taktika postupového jištění

Přímé vedení lana

Je-li řada postupových jištění rozmístěna od linie vedení lana střídavě jednou vpravo, podruhé vlevo, musí se k cvaknutí lana do postupového jištění použít dlouhé expresky, případně smyčky s karabinami. Cílem je dosáhnout co nejpřímějšího vedení lana. Jakmile je totiž lano vedeno „cik-cak“ od jednoho postupového jištění ke druhému, tak jednak vzrůstá tření lana o tato jištění (prvolezec ztěžka za sebou lano táhne), za druhé hrozí nebezpečí, že silnější tah lana způsobí vypadnutí dočasných postupových jištění, obzvláště vklíněnců, neboť tah bude na vklíněnce působit nevhodným směrem.

Vedení lana postupovými jištěními - vlevo: špatně - vpravo: správně

Odklon lana

Je-li postupové jištění umístěno pod převisem, je dobré jej s lanem propojit delší expreskou. Krátká expreska lano pod převisem příliš tlačí na hranu převisu, a tím se zvětšuje tření mezi lanem a skálou. Postup se tak pro lezce stává namáhavým. Naopak dlouhá expreska lano z pod převisu odkloní, a lano je tak volně vedené a na skálu není tak tlačeno.

Vlevo: špatně - krátká expreska pod převisem zvětší tření lana o skálu, vpravo: Správně - delší expreska lano od skály odkloní a tření lana o skálu se změnší

Avšak pozor, použitím delší expresky se prodlouží možná délka případného pádu, a to o dvojnásobek rozdílu délky mezi krátkou a dlouhou expreskou.

Delší expreska prodlouží pád o dvojnásobek rozdílu

Karabiny s pojistkami v jistícím řetězci

Jak už bylo již dříve uvedeno, jsou karabiny postupového jištění v určitých situacích ohroženy tím, že se z nich lano – při souhře nešťastných náhod – může vysmeknout ven. Není tedy od věci do řady postupových jištění občas vložit karabinu s pojistkou zámku. Není to příliš módní, ale zato je to rozumné. Z výtek proti použití karabin s pojistkou je nejpádnější ta, že připnutí takové karabiny je pracné a titěrné, a ve svém důsledku může být příčinou pádu. To je jistě pravda. Když už jsme na spadnutí a potřebujeme hbitě cvaknou jištění, je lepší zvolit karabinu bez pojistky. Ale nic nám nebrání v klidných místech cesty umísťovat po určitých intervalech, např. každé čtvrté postupové jištění, karabiny s pojistkami. Samozřejmě že velký vliv hraje konkrétní terén, jeho reliéf, a vůbec charakter konkrétní výstupové trasy. Karabiny s pojistkami je dobré zvláště dávat do míst, kde jištění oblézáme např. zprava doleva těsně tělem, dochází k tření mezi tělem lezce a expreskou, nebo kde se mění směr vedení lana, jako třeba na začátku a konci traverzu, nebo také kde je karabina v kontaktu s nerovným skalním povrchem, apod.

Obrázek nahoře: 1. expreska bez pojistek; Standardní postupové jištění. – 2. expreska bez pojistek; Cvakána nad těžkým místem (převis), lezec byl již vysílen, potřeboval cvaknout rychle a odlézt do snazšího terénu. – 3. expreska s pojistkami; Lano od ní mění směr do traverzu, zde byla během natahování možnost kyvadlového pádu, při kterém by se expreska smýkala o skálu a hrozilo by otevření zámku karabiny a skalní nerovnosti.. – 4. expreska bez pojistek; Standardní postupové jištění. – 5. expreska s pojistkami; Nad ní je těžké místo. Kromě toho pod ní je police, na které lze pohodlně stát při cvakání, takže nebyl vůbec problém expresku s pojistkami osadit a pojistky zatáhnout. – 6. expreska bez pojistek; Cvakána v těžkém místě nad převisy, lezec potřeboval rychle cvaknout a se zbytkem sil rychle vylézt na vrchol.

Nebezpečí kyvadla

Tím, jak se většinou leze ve spádnici, jsou lidé navyklí, že druholezci nehrozí nebezpečí pádu (vždyť si nanejvýš odsedne, že…). Omyl. Nebezpečí číhá v traverzech. Pokud druholezec v obtížném traverzu bez postupového jištění odpadne, hrozí mu zhoupnutí se do prostoru – „kyvadlo“. Toto kyvadlo jej však může nahodit na nějakou protilehlou skálu, a neštěstí je hotovo. Proto je nutno traverzy průběžně zajišťovat, a to i v snadných úsecích. Ukažme si to na příkladu: Prvolezec leze v traverzu, před obtížným místem si dá postupové jištění, přeleze ono obtížné místo a v následujícím lehkém úseku se už nezajistí, vždyť je to lehké, a doleze až na další jistící stanoviště. Nyní do cesty vyrazí druholezec. Doleze k jištění před obtížným místem, zruší jej (vypne z něj lano, neb leze dál) a ouvej! Nyní musí nalézt do obtížného místa, a jištění už žádné, a jen vyhlídka na kyvadlo a náraz na případné protilehlé skalní výčnělky.

Postupové jištění v traverzu zkrátí kyvadlový pád

Ostrá skalní hrana

Dalším protivenstvím, které se nám může postavit do cesty, a které je možné omezit správnou taktikou rozmístění postupových jištění, jsou ostré skalní hrany, přes které je vedeno lano. Pokud je lano vedeno přes ostrou skalní hranu, přes kterou by se v případě pádu přehnulo, a bylo v tomto stavu zatíženo, tak je nutno co nejdříve nad ostrou hranou založit postupové jištění. Lano se pak při pádu ohne v karabině postupového jištění, a k ohybu na skalní hraně už nedojde.

Podchycení lana postupovým jištěním nad ostrou skalní hranou. Při použití polovičních lan je potřeba podchytit oba prameny polovičního lana.

Záloha postupového jištění

Staré skoby nebudí moc důvěry. Vždy je jen ku prospěchu věci, když blízko pod ně osadíme nějaký náš vklíněcnec. Dolů pod skobu záměrně, protože stará skoba tlumí pohyby kývajícího se lana, a vklíněnec je tak dole jakoby v "závětří" a chráněn před nechtěným vypadnutím, což pohyby lana mohou někdy způsobit. Také lze věc brát tak, že stará skoba poslouží svou destrukcí jako tlumič pádu, a náš vklíněnec coby hlavní postupové jištění dostane o to menší náraz. V podstatě je to záloha jištění.