Navazování na zkrácené lano

Zkrácení lana

Při přechodu do snadnějšího, chodeckého terénu je někdy výhodné pro usnadnění postupu a manipulace s jistícím řetězcem zkrátit lano mezi lezci. Tato potřeba se může ale rychle střídat. Typické je to při postupu v členitém skalním terénu hor. Chvíli se leze stěnou, po jejím překonání se chůzí postupuje po široké lávce pod další stěnu, a tak podobně. Hodí se tedy lano pro určité okamžiky zkrátit, ale přitom ponechat původní navázání pro použití celé délky lana. Právě zde se uplatní metoda navazování na lano omotané kolem trupu. Jakmile se lezci dostanou do snadného terénu, jeden z nich si ovine lano kolem trupu přes rameno, a až lano zkrátí na potřebnou délku, naváže se na lano podruhé. Možností jaké uzly při tom využít je řada, níže uvádíme jeden ze způsobů, který je poměrně snadno zapamatovatelný.

Zvláštní pozornost při jakémkoliv způsobu navazování na lano zkrácené ovinutím přes rameno je potřeba věnovat délce závitů lana. Dolní oblouk závitů by měl ideálně dosahovat k bedernímu pásu úvazu. Vlastní uzel smyčky musí být karabinou fixován k jistícímu oku úvazu. Při zatížení lana musí tah působit jako první na úvaz. V žádném případě nesmí tah lana způsobovat utahování závitů lana kolem trupu těla. Hrozilo by uškrcení!

Navázání na lano při jeho zkrácení provedeném ovinutím přes rameno

* * *