Potíže při slaňování

Kroucení lana a tření o skálu, lano nejde stáhnout

Některé slaňovací pomůcky (např. právě populární osma) při slanění způsobují výrazné kroucení lana. Potíže to přináší především při slaňování po dvojitém laně, kdy se oba prameny do sebe spirálovitě zamotávají. Tím se zvětší tření mezi oběma prameny lana při stahování, a přidá-li se k tomu někde i tření o skálu, může být výsledkem to, že lano nepůjde po dokončení slanění stáhnout. Někde uprostřed stěny je taková situace problém… Částečně jde tomuto kroucení bránit tím, že na jeden pramen lana nad osmou připneme karabinu, kterou pomocí smyčky připojíme k úvazku. Tuto karabinu pak během slaňování za sebou táhneme.

Karabina vlečená mezi dvěma prameny lana při slaňování zamezí vzájemnému kroucení obou pramenů lana

Kroucení sice úplně neodstraníme, ale aspoň se každý pramen kroutí sám o sobě. Po dokončení slanění musíme při vyndávání slaňovací pomůcky už jen obratně a rychle od sebe oba prameny lana oddělit, aby se při svém zpětném „vykroucení“ do sebe opět nezamotaly.

Pokud se lano už zkroutilo a vzniklé tření je tak velké, že lano nejde stáhnout, tak nezbývá, než zkusit je zespoda rozkroutit, což je velmi zdlouhavá práce a nemusí se povést. Pak už je jen řešením po něm jako po fixním laně vylézt nahoru a pokusit se slanit znova a lépe. Tady však pozor – při výstupu po dvojitém laně jako po fixním je nutno zatěžovat zaráz oba prameny lana, aby se lano při náhlém nečekaném povolení nemohlo vyvléknout ze slaňovacího stanoviště!

Prekérností je situace, kdy lano jde stáhnout, už se úspěšně vyvléklo z oka slaňovacího stanoviště, ale k zemi padající konec lana se někde zachytil ve skále (zapadl do skalní pukliny, obtočil se okolo hrotu, atd.). A lano nejde dál stáhnout… Nu, nezbývá, než se navázat na druhý konec lana, který je dole v naší moci, a pokusit se vylézt po skále nahoru a při tom se normálně postupově jistit jako při běžném lezení, jistič obsluhuje lano v jistící pomůcce. Nahoře pak lano uvolnit a znova slanit, záleží pak na situaci, jestli z původního slaňáku, nebo z nového, nížeji položeného.

Pokud sebou nemáme další lano, pak následují tato řešení: 1. jestliže již můžeme z našeho místa, kde se nacházíme, sejít pěšky dolů, tak se prostě sebrat a jít si koupit nové lano; 2. nožem uřezat co nejvíce lana v naší moci, a po něm dokončit slanění; 3. zavolat pomoc.

Řešení krizových situací

Nejprve je nutno zcela vážně říci, že dále uvedené metody je oprávněné použít jen v maximální nouzi, kdy není šance na jinou záchranu, například v odlehlých pohořích exotických krajin, kde nefunguje žádná záchranná služba, případně hrozí-li vážné nebezpečí z prodlení.

Pokud se nám zaseklo lano při stahování, a terén vedoucí k místu zaseknutí není v našich silách lezitelný, dá se i šplhat po onom zaseklém lanu jako po fixním, ale pak je naprosto nutné (!!!) se doprovodně jistit. Čili opět koncem lana, které je dole v naší moci se navázat, a budovat si ve skále postupové jištění, jistič lano obsluhuje v jistící pomůcce. Pozor – zaseklé lano se může nečekaně uvolnit, zvláště jestliže ho výše zatížíme v nějakém jiném směru, v jiném úhlu, než byly naše marné snahy ho uvolnit dole. Pak následuje pád!

Situace se může komplikovat. Pokud dolní konec lana, který je v naší moci, je příliš krátký a nahoru k místu, kde je lano zaseklé, nedosáhne, máme o problém navíc. Šancí je popolézt vždy o něco výše, zbudovat nové jistící stanoviště (štand), sem dobrat spolulezce, opět něco popolézt a opět zbudovat nový vyšší štand…a tak dále, až už lano vystačí k místu, kde se horní konec lana zaklesl ve skále.

Katastrofický scénář: Dolní část lana k místu zaseknutí nevystačí, skála je hladká, nelezitelná, výše ve skále se nejde jistit, natož pomyslet na jistící stanoviště. Možné řešení: Pokud jsme ještě vysoko ve stěně a pod námi je volný prostor kam padat, tak dolní konec lana kvalitně, pevně zafixovat ke skále, lano vložit do jistící pomůcky, kterou bude ovládat jistič (neaktivní část lana ať je co nejdelší), a potom druhý lezec riskne po zaseklém laně šplhat pomocí buď obousměrného blokantu (např. ruský Ural/Ushba), nebo po prusíkovacích smyčkách. Použít dvě za sebou (obě připojené k úvazu pro zavěšení), a ať jsou masivní, nejlépe smyčky kulatého průřezu 9 mm vázané Machardovým prusíkem. V případě nechtěného předčasného uvolnění zaseklého lana dojde k dlouhému pádu do prusíkovacích smyček. Proto dvě masivní prusíkovací smyčky, aby se zálohovaly. A jistič ať nechá lano v jistící pomůcce pěkně dynamicky proklouznout. Závěrem opět varování – toto zoufalé řešení má cenu dělat pouze po dlouhém marném čekání na záchranu. Například v regionu Alp nebo Vysokých Tater je hloupostí dělat toto řešení zbrkle hned. V civilizovaných horách je pochopitelně správné řešení signalizovat nouzi, a vyčkat na záchranu.