Jisticí stanoviště

Jistící stanoviště je místem, kde jistič provádí jištění, čili obsluhuje jistící pomůcku, přičemž v daném místě je provedeno ukotvení k terénu. Nejčastěji tak, že je ve skále osazen nějaký jistící prostředek. Pokud jistíme ze země, můžeme kotvení provést za balvany pod skálou, blízko rostoucí stromy, apod.

Ve slangu se jistící stanoviště nazývá „štand”, toto pojmenování pochází z německého Standplatz.

Na jistícím stanovišti můžeme jistit dvěma způsoby, a to buď přímo, anebo nepřímo.

Přímé a nepřímé jištění na jistícím stanovišti

Přímé jištění znamená, že jistící pomůcka je pomocí karabiny s pojistkou zámku připevněna přímo k pevným částem jistícího stanoviště. Případný záchytný náraz tak bude působit přímo na stanoviště. To musí být pevné (např. borháky, vrtaný kruh, masivní skalní hodiny, tutové vklíněnce, pevný strom na zemi, apod.). Výhodou je to, že jistič není nijak vázán do jistícího řetězce, nic ho nestrhává, nehrozí tolik, že se při jištění lekne a udělá chybu. Po zachycení pádu může jistič bez problémů zablokovat lano v jistící pomůcce a opustit jistící stanoviště, a vydat se např. poskytnout první pomoc.

Přímé jištění

Nepřímé jištění (někdy též označované jako jištění „od sebe“) znamená, že jistící pomůcka je zapnuta pomocí karabiny s pojistkou zámku k úvazu jističe, a ten je dál fixní smyčkou či krátkým kusem lana připevněn k pevným částem stanoviště. Případný záchytný náraz tak bude nejdřív působit na tělo jističe, a až ten ztratí rovnováhu a bude stržen, tak pak bude působit i na jistící stanoviště. Pozor – stržení někdy může být dost prudké, jistič je pak nahozen na skálu, může se vylekat nebo zranit, a v důsledku toho nezvládne jištění. Také nutno dávat pozor na to, aby fixní smyčka spojující jističe s jistícím stanovištěm nebyla příliš krátká. Jistič musí mít možnost určitého pohybu, aby mohl například uhýbat padajícím kamenům.

Nepřímé jištění (od sebe)

Jistící stanoviště ve stěně

Stěnovým jistícím stanovištěm se chápe místo ve stěně, kde je pod jistícím stanovištěm volný prostor, čili je možný pád pod jistící stanoviště.

Jistící stanoviště musí být co nejpevnější, jak to jen podmínky dovolují. Je to místo, odkud zahajuje prvolezec natahování další lanové délky, a kam se i vrátí, bude-li jeho snaha neúspěšná, a kde se bude muset tak říkajíc vzpamatovat. Jistící stanoviště má být výspou klidu, podle situace úkrytem nebo odrazovým můstkem pro naší psychiku. Jistící stanoviště budujeme ve stěně na takovém místě, kde jsme kryti před padajícím kamením, anebo vodou tekoucí po skále. Rovněž je dobré jistící stanoviště umístit trochu bokem od lezecké linie výstupu, tak 1 – 2 m bokem, to proto, aby případně padající prvolezec nespadl na jističe. Nesmíme ani zapomenout na to, abychom i při všech výše uvedených podmínkách, měli ze stanoviště aspoň nějaký výhled do terénu. A také aby vzhledem k další trase výstupu bylo lano vedeno co s nejmenším třením o skálu, což usnadní činnost prvolezci. Jak vidno podmínky jsou to protichůdné, a proto zbudování dobrého jistícího stanoviště ve stěně je uměním, a jako každé umění vyžaduje předvídavost, cvik a praxi.

Umístění prvního postupového jištění změní směr zatížení jistícího stanoviště

Přímé jištění ve stěnovém jistícím stanovišti

Jistič se ke štandu připne pomocnou smyčkou (tzv. odsedávačka), jejíž délku má vyladěnou tak, aby se mu na stanovišti pohodlně stálo nebo sedělo v úvazu. Navíc se však ještě připojí lanem, na které je navázán, a to tak, že na něm udělá v potřebné vzdálenosti od sebe lodní smyčku, a připne se jím pomocí karabiny s pojistkou zámku k jistícímu stanovišti. To proto, aby byla odsedávačka navíc ještě zálohována lanem. Jistící pomůcka se připne ke stanovišti, což může být kruh, borhák, skoba, vklíněnce, apod., nebo také smyčka, která propojuje vícero výše uvedených jistících prostředků.

Přímé jištění ve stěnovém jistícím stanovišti

Nepřímé jištění ve stěnovém jistícím stanovišti

Jistič se zavěsí do pomocné smyčky (odsedávačky), avšak ať je trochu delší, a dále se souběžně ještě připojí k jistícímu stanovišti lanem, na kterém je navázán, aby byla odsedávačka zálohována. Jistící pomůcku si připne k úvazu.

Důležitou roli při nepřímém jištění ve stěnovém jistícím stanovišti hraje první postupové jištění, které je naprosto důležité, protože nám zajistí tah lana nahoru od těla. Tato karabina prvního postupového jištění se zapne buď:

1) do postupového jištění co nejblíže nad jistícím stanovištěm, třeba i méně než 1 m nad stanovištěm.

Nepřímé jištění ve stěnovém jistícím stanovišti

2) do jistícího stanoviště. Pak je ale nutno mít odsedávačku i nastavenou část lana (zálohování odsedávačky) dostatečně dlouhou, cca 2 m. Jistič tak bude viset neobvykle nízko pod vlastními jistícími body stanoviště, ale to je v pořádku. Jistič totiž bude při zachycení pádu silou nadzdvižen a pro tento pohyb potřebuje mít prostor. Krátká odsedávačka by jej držela příliš blízko u prvního postupového jištění, které v tomto případě je součástí stanoviště. Protože člověk často nemá tak dlouhou odsedávačku, tak se většinou používá pouze zavěšení v laně.

Nepřímé jištění ve stěnovém jistícím stanovišti s prvním postupovým jištěním v rámci stanoviště

Každopádně v obou případech 1) a rovněž i 2) musí jistič počítat s tím, že záchytný náraz po pádu prvolezce bude na něj působit, bude „nahozen, namáčknut“ ke skále, jistič se může nárazem poranit, zvláště pozor na možný skalnatý převis nad hlavou (používat přilbu!). Toto „namáčknutí“ na skálu může při tvrdším pádu být docela silné. Pozor, lidé méně „drsní“ mohou více cítit bolest a panikařit.

Je-li nepřímé jištění kombinované s kvalitními a pevnými postupovými jištěními, která jsou umístěna nad jistícím stanovištěm, má to jeden pozitivní jev. Při zachycení pádu prvolezce je jistič nadzdvižen, a to částečně tlumí působení pádové síly na vlastní jistící body stanoviště. Proto se dává nepřímému jištění přednost tam, kde je stanoviště v labilním terénu (např. ve sněhu, v lámavé skále). Ovšem musí být splněn předpoklad, že výše brzy založíme dobré postupové jištění. A to nemusí vyjít. Proto preventivně – budujme vždy jistící stanoviště v pevné skále!

Chyba při nepřímém jištění ve stěnovém jistícím stanovišti

Při nepřímém jištění na stěnovém jistícím stanovišti nesmíme opomenout umístit první postupové jištění. V případě pádu prvolezce přímo do jistící pomůcky upevněné k úvazu jističe nemá jistič příliš šanci pád zachytit. Tah lana směrovaný dolů jističe obrátí hlavou dolů a napnuté lano jej silně udeří do boku těla. Z velmi velkou pravděpodobností jistič nezvládne lano držet a pustí jej z rukou.

* * *