Historické slaňování

Historické a nouzové způsoby slaňování

Dnes se tyto slaňovací metody používají jen v nouzi, kdy po nějaké souhře nešťastných náhod se ocitneme v situaci bez horolezecké výbavy, a k dispozici máme jen lano. V prvé řadě se dá slanit v tzv. Dülferově sedu.

Slanění pomocí Dülferova sedu

Anebo pokud nám zůstala alespoň nějaká výbava, můžeme si ze smyčky udělat improvizovaný sedák a slanit po karabině s navázanou poloviční lodní smyčkou.

Lehčí a krátké skalnaté terény či spíše svahy je možno též slanit po laně ovinutém kolem paží. Ale spíše než slanění je to vylepšené ručkování po laně dolů. Používá se jen ve snadném, méně rizikovém terénu.

Spust na ovinutých pažích

Křížový sed

Křížový sed, anebo také někdy zvaný Jihoafrický či neoklasický. Popularitu si získal především proto, že při něm méně řeže lano do těla. Lze použít pouze pokud máme lano dvojitě složené (slaňujeme po dvou pramenech lana). Během slanění, v čím více svislejším terénu se budeme nacházet, se lana přicházející shora posunou nahoru k podpaždí a křížení lana za zády se posune výše do polohy, kdy dobře podpírá záda a poskytuje oporu.

Sestrojení křížového sedu