Odsazení stanoviště

Poměrně častou situací je, že na vrcholu skály nebo skalní věže se jistící bod stanoviště, jako je např. kruh, kmen stromu, skalní hrot, apod., nachází nevhodně až daleko od okraje stěny. Prvolezec tak dosáhne vrcholové plošiny, a k vlastnímu štandu musí ještě dokráčet pěšky po rovině. Osadí na kotevní bod jistící pomůcku, a nyní se nachází v nešikovné pozici – je uprostřed vrcholové plošiny, a za prvé nevidí dolů do stěny na druholezce, a za druhé mu silně drhne lano vedoucí k druholezci o horní hranu stěny. Tato situace se řeší tzv. odsazením jistícího stanoviště.

Jsou dvě možnosti, jak odsazení jistícího stanoviště zbudovat. 1) Jistící pomůcka se připojí na lano vedoucí k druholezci; 2) Jistící pomůcka se připojí na lano vedoucí k jističi. Každá z těchto konstrukcí má své výhody a nevýhody.

Jistící pomůcka připojená na lano k druholezci

Odsazení se buduje následovně: Do karabiny s pojistkou na jistícím bodě stanoviště se cvakne lano pomocí lodní smyčky, a to tak, aby vzdálenost od lodní smyčky k navazovacímu uzlu jističe byla stejně dlouhá jako vzdálenost od lodní smykčy k okraji stěny. Odměřit vzdálenost správně je věc zvyku, a na poprvé to stejně většinou nevyjde úplně přesně. Nic nevadí – lano je možno v lodní smyčce snadno posouvat, a to dokonce aniž by se lodní smyčka musela z karabiny vyndávat a rozvázat. To je veliká výhoda. Uvědomme si, že je tam připevněné lano vedoucí od jističe – jedná se totiž o jeho sebejištění. Takže jistič, budující odsazení jistícího stanoviště, může regulovat délku tohoto sebejistícího pramene lana, a při tom je stále jištěn. Když má optimální délku vyladěnu, lodní smyčku utáhne a přesune se na okraj skály, a vyzkouší si, zda může pohodlně stát na jejím okraji. Poté vezme druhý pramen lana, který vede od lodní smyčky (a vede dolů do stěny k druholezci), a na něm naváže vůdcovskou smyčku („krejčík“). Do této smyčky se připne karabinou s pojistkou jistící pomůcka. Do jistící pomůcky se pak založí lano vedoucí k druholezci. Odsazení štandu je hotové.

Odsazení na laně k druholezci - jistící pomůcka je připevněná na laně, které od kotevního bodu vede k druholezci

Je dobré myslet na průtažnost lana! Je-li odsazení delší, bude protažení lana větší. Jistící pomůcka by se na pramen lana neměla osazovat těsně k hornímu okraji stěny, protože když si druholezec odsedne, může díky protažení lana být stažena dolů pod nohy jističe. Její obsluha je pak krkolomná, v horším případě nemožná. Jistící pomůcku by tedy měl mít jistič osazenou tak cca 1 m nahoře před sebou.

Jistící pomůcka připojená na lano k jističi

Důvodem k této konstrukci odsazení jistícího stanoviště je právě výše zmiňovaná průtažnost lana, kvůli které může být jistící pomůcka nepříjemně staženo dolů pod nohy jističe. Tím, že jistící pomůcku připneme na lano vedoucí k jističi toto nehrozí, protože poloha jistící pomůcky vůči jističi je pevně daná, a pokud se lano protahuje, pak současně s jističem i jistící pomůckou. Jistič tak má zaručeno, že bude mít jistící pomůcku vždy pohodlně v dosahu a bude s ní mít snadnou manipulaci.

Rubem této konstrukce odsazení je fakt, že jistič je připojený na pramen lana, který při odsednutí druholezce bude zatěžován, a manipulační prostor pro pohyb jističe se zmenší pouze na vzdálenost délky sebejistícího konce lana. Tuto sebejistící část lana si musí jistič ponechat přijatělně dlouhou, minimálně aspoň jeden metr.

Je ideální, aby kotevní bod byl v horizontální rovině s vrcholovou plošinou. Tehdy je možno považovat tuto konstrukci odsazení jistícího staviště za lepší, než připojení jistící pomůcky na lano k druholezci.

Jestliže je však kotvení výše než vrcholová plošina, vzniká další mírná potíž. Při odsednutí druholezce bude pramen lana k jističi sklopen dolů do roviny spojnice kotevního bodu a hrany vrcholové plošiny. V důsledku tohoto sklopení bude jistič mírně přitáhnut vpřed. Pokud ale má dostatečně dlouhý sebejistící konec lana, není to až tak strašné, jedná se zpravidla o přitáhnutí v řádu cca 15 centimetrů. Nicméně to vyžaduje od jističe dobrý postoj, snahu o držení rovnováhy a zvládnout jednou nohou úkrok vpřed (podobné šermířskému vykročení při výpadu vpřed). Tyto potíže sice nejsou fatální, ale stačí ke tvrzení, že pokud je kotevní bod výše než vrcholová plošina, je lepší dát přednost konstrukci odsazení s připojením jistící pomůcky na lano k druholezci.

Pokud je kotevní bod výše, než plošina, tak při zatížení dojde ke sklopení lana dolů a jistič bude krátce přitažen směre ke kotevnímu bodu.

Co je kdy výhodnější

Závěrem tedy lze navrhnout následující kritéria pro volbu toho kterého způsobu odsazení.

Připojení jistící pomůcky na lano k druholezci je výhodnější:

  • když je kotevní bod výše, než je horizontální úroveň vrcholové plošiny
  • délka odsazení není tak dlouhá, aby se výrazně projevil průtah lana

Připojení jistící pomůcky na lano k jističi je výhodnější:

  • když je délka odsazení tak velká, že se znatelně projeví průtah lana
  • kotevní bod je ve stejné horizontální úrovni, jako je vrcholová plošina

Proč dělat odsazení jistícího stanoviště

Odsazení jistícího stanoviště má tyto výhody: 1. jistič vidí dolů do stěny na druholezce, 2. dobírání lana je snazší, neboť to nedrhne o horní okraj stěny, 3. protože nedrhne lano o okraj stěny, není lano tolik odíráno, což šetří oplet lana, 4. na skalách z měkkých hornin (např. pískovec) se nebrousí lanem okraj stěny, šetří se příroda!

* * *