Tatranské hrebene – názvoslovie

Na konci minulého roku 2023 vyšel třetí díl knižní série Tatranské hrebene – názvoslovie, čímž jsou Vysoké Tatry kompletní. Tyto knihy se výborně hodí pro plánování horolezeckých túr ve Vysokých Tatrách.

Celá knižní série se prozatím skládá ze tří dílů – 1. díl Kopské sedlo až Javorové sedlo, 2. díl Javorové sedlo až Východná Železná brána, a 3. díl Východná Železná brána až Chalubinského brána. Jedná se o obrazové knihy, textu je poskrovnu, prakticky je text jen úvod, a pak jmenný abecední seznam názvů lokalit. Přesto se jedná o zásadní dílo v tatranské průvodcovské literatuře.

Stěžejním obsahem knih jsou barevné fotografie doplněné o ukazatele s popiskami. Na jedné straně knihy se vždy nachází jedna fotografie. Popis horského terénu je podrobný, opravdu každá věžička, hrb či štrbinka je zde zachycena, a to i z různých stran jednotlivých dolin, které dané místo obklopují. Míra této podrobnosti je srovnatelná s tím, jak daný terén popisují horolezecké průvodce nebo horolezecké mapy. A v tom se ukrývá obrovský praktický význam, které tyto publikace pro horolezce mají. Pokud do Vysokých Tater jezdíte a neznáte úplně všechno, tak pro plánování túr a orientaci v terénu může pro vás tato pomůcka být k nezaplacení.

Tatranské hrebene – názvoslovie, ukázka obsahu

Pokud jste doposud plánovali nějakou rozvleklejší horolezeckou akci v Tatrách, kdy přístup nebo sestup vedl přes různé vrcholky, sedla a štrbiny, tak obvykle při přípravě túry jste pracovali s 1) knižními horolezeckými průvodci (Puškáš, Kroutil, Paryski, apod.), a za 2) s podrobnou mapou kót (Hlaváček).

Častou strastí ovšem bylo, že pokud se v průvodci na trase vyskytovala nějaká kóta – smyšleně si ji zde nazvěme třeba „Ihla v Kamenitej“ – tak jste si o ní sice přečetli v popisu průvodce, možná tam byla primitivně nakreslená v pidi-obrázku (Kroutil a Paryski mají ilustrace jen formou perokresby, pouze Puškáš obsahuje černobílé fotografie, ale jejich nízká kvalita je poplatná typografii 50. let minulého století a navíc fotografie tam neobsahují kompletní popis, obvykle tam jsou popsány jen významné štíty a doliny). Poté si člověk našel příslušnou kótu na Hlaváčkově mapě, takže věděl, kde zhruba daná kóta je a jak se jmenují také sousední kóty – a vybaveni touto moudrostí hleděli pak horolezci do úbočí horského masivu a říkali si: „Hm, a který z těch mnoha skalních útesů v daném místě je ta Ihla v Kamenitej?“ Tuto ‚zábavu‘ si šlo obzvláště užít především v takových lokalitách jako jsou například Granátové věže a podobné…

Schématická mapa Vysokých Tater, zachycující všechny relevantní kóty v terénu, Jaroslav Hlaváček, 1975 (zde její reprint z roku 1988).
Ukázka zpracování fotografické přílohy v horolezeckém průvodci Arno Puškáše.

Význam této knižní série Tatranské hrebene je právě v tom, že to je defacto opožděná obrazová příloha k tatranským horolezeckým průvodcům. Konečně to je.

Stojí za zmínku časový rozměr, který kompletní horolezecký popis Vysokých Tater zabral. Začátek je v roce 1947, kdy vyšel první díl prvního vydání průvodců Františka Kroutila a Jana Gellnera, a přes Arno Puškáše (první díl v roce 1957, poslední díl v roce 1989) a Witolda Paryského (první díl v roce 1951 a poslední díl v roce 1988), dále pak přes mapu Jaroslava Hlaváčka (1975), tak nyní po Tatranských hrebenech Viktora Uherky je konečně pořádně hotovo v roce 2023. Celkem to trvalo 76 let.

Doporučení: Pokud v Tatrách začínáte, ať už proto, že jste dříve jezdili jinam do Alp, nebo prostě jste horolezečtí nováčci, tak si Tatranské hrebene pořiďte. Získáte tím třetí vrchol v pomyslném plánovacím trojúhelníku: △ „popis v knižním horolezeckém průvodci + mapa + obraz terénu„.

Je sice pravda, že řada novějších průvodců již také obsahuje moderní kvalitní barvené fotografie, ale tyto nové průvodce jsou částečné, jedná se o výběry stěn nebo cest. Jakmile ale budete chtít plánovat rozsáhlejší akci, tak brzy narazíte na to, že tyto výběrové průvodce vám na poznání terénu vaší rozsáhlejší akce nestačí. Nic naplat, Puškáše (popř. Kroutila či Paryskeho) ještě dlouho nic nenahradí. A je jenom potěšitelné, že Hlaváčkova schématická mapa se nedávno dočkala nové digitální předělávky od Petera Matuly – Vektorová schématická mapa Tatier.

Závěrem několik technických údajů: Tatranské hrebene – názvoslovie, celkem tři díly, autor Viktor Uherka, pevná vazba, rozměry 17 x 22 cm, hmotnost jednoho dílu cca 500 g, lesklý křídový papír, cena jednoho dílu okolo 550,- Kč, užité jazyky: slovenština, polština, angličtina.

Kde koupit: Horyinfo – e-shop