Jednou z nejpopulárnějších jistících pomůcek je bezpochybu takzvaný „kyblík“, také někdy nazývaný ATC, tube anebo stichtovka. V horolezectví se pak jistící pomůcka běžně také používá ke slaňovaní z vrcholu, po dokončení výstupu. Takže kyblík není jen jistící pomůcka, ale také slaňovací pomůcka. Kyblík má u většině typů této pomůcky dva otvory, což se mimochodem hodí …
Na webových stránkcáh American Alpine Institute vyšel nedávno článek věnovaný bezpečnosti při slaňování. Jak autor článku Jason D. Martin připomíná, nezanedbatelná řada nehod a zranění se při horolezectví stane právě při slanění. A tak jako první dobrou radu dává, pokud to jde, raději sestupte pěšky. V další části článku se poté věnuje nutnosti mít při …
S poloautomatickými jistícími pomůckami se v posledních letech doslova roztrhl pytel a na trhu jich je už poměrně značné množství, a rozrůstá se tak i počet jejich uživatelů. Poloautomatické jistící pomůcky mají však v drtivé většině existujících modelů jedno výrazné omezení – jsou zkonstruované pro použití jen na jednom prameni lana. Což při jištění s …
Na webových stránkách American Alpine Institute vyšel článek přinášející návod, kterak si udělat v terénu sněhovou hrušku jako kotevní bod pro slaňování. Ovšem v případě povrchu ledovce spíše ledovou hrušku. Buď jak buď, v obou případech kvalitní hruška (v angličtině se používá možná trefnější označení patník) umožňuje v zimním horském terénu rychlejší sestup formou slanění, …
Úplně nejprostší, ale také nejbezpečnější je slanit ze šroubu osazeného v ledu. Jelikož oko ledovcového šroubu často není uzpůsobeno pro provlékání lana, je nutno navíc ještě připnout karabinu s pojistkou zámku, skrz kterou povede lano pro slanění. Pokud máme pochybnosti o pevnosti ukotvení ledovcového šroubu, doporučuje se zavrtat dva šrouby a spojit je smyčkou s …
Pokud je sníh tvrdý, firnový, nabízí se možnost zbudovat tzv. sněhovou hrušku. Jedná se umělý hrot vytvořený ve tvrdém sněhu až ledu. Tvoří se odkopáním sněhu takovým způsobem, aby vznikl široký hrb, který se pak obtočí lanem. Základna hrbu má být ve tvaru kruhu se zašpičatěním ve směru slaňování (tvarově to připomíná hrušku). Ve středně …
Sebejištění při slaňování se provádí pomocí prusíkovací smyčky, kterou se lezec připojí k lanu. Během slaňování si člověk musí sevřenou dlaní ruky stahovat prusíkovací uzel dolů ve stavu, kdy je prusíkovací uzel neutažen. Slaňující lezec pak může kdykoliv slaňování zastavit tím, že pustí z ruky prusík, a nechá jej se zadrhnout na laně. Poté se …
Historické a nouzové způsoby slaňování Dnes se tyto slaňovací metody používají jen v nouzi, kdy po nějaké souhře nešťastných náhod se ocitneme v situaci bez horolezecké výbavy, a k dispozici máme jen lano. V prvé řadě se dá slanit v tzv. Dülferově sedu. Anebo pokud nám zůstala alespoň nějaká výbava, můžeme si ze smyčky udělat …
Jedná se o slaňování dvou lidí zároveň po dvojitém laně, kdy každý člověk zvlášť slaňuje po jednom prameni lana. Jistou výhodou této metody je možné ušetření času při sestupu, ale tím plusy této metody končí. Pak už převažují samé komplikace: Lezci musí mít možnost dobře komunikovat a vidět na sebe, např. v horách za bouře …
Při tomto způsobu slaňování je nutné mít karabinu HMS vybavenou pojistkou zámku. Během slaňování nutno dávat pozor na to, aby se třením lana nepovolila pojistka a následně nedošlo k otevření zámku a vypadnutí lana z karabiny. Karabina by měla být proto zámkem orientována na opačnou stranu, než na kterou je jí vedeno lano dolů.
Kroucení lana a tření o skálu, lano nejde stáhnout Některé slaňovací pomůcky (např. právě populární osma) při slanění způsobují výrazné kroucení lana. Potíže to přináší především při slaňování po dvojitém laně, kdy se oba prameny do sebe spirálovitě zamotávají. Tím se zvětší tření mezi oběma prameny lana při stahování, a přidá-li se k tomu někde …
Slaňovací osma je velmi populární slaňovací pomůcka. Její nespornou výhodou je jednoduchost, robustní konstrukce a z ní plynoucí téměř naprostá nerozbitnost. Má ovšem i určité nevýhody, z nichž nejvíce je asi potřeba zdůraznit že kroutí lano, a také bezpečnostní uzel, který se dělá na konci dvojitého lana, může osmou proklouznout. Popis: 1. osmu je praktické …
Slaňování je pohyb lezce po laně dolů. Používá se k sestupu ve skalnatém či jiném neschůdném prostředí, kde není možno sestoupit pěšky. Podstatou slaňování je vždy probíhající nepřerušované posunování po laně, při kterém vzniká větší tření mezi jednak lanem, a pak buď tělem člověka, nebo především slaňovací pomůckou. Slaňovat je možno po jednom prameni fixního …
Časopis Montana, číslo 1, ročník 2001 Na str.28 je článek věnovaný problematice sebejištění při slaňování. V části „Vysvětlení – Ad 1“ je uvedeno, že připevnění prusíku, který je na lano instalován pod osmou, k nohavici sedáku je bezpečné. Není bezpečné. Je to tak logické! Prusík se při slaňování používá proč? Aby se člověk zajistil pro …
Český horolezecký svaz vydal novou metodickou příručku pro začátečníky Krok za krokem, aneb manuál začínajícího lezce.